Zakotvit právo na platbu v hotovosti do ústavy navrhla skupina senátorů kolem Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09.
"Řada občanů se obává, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo hotovost zcela vytlačí - bankovky a mince přestanou být přijímány a vlastnictví bankovního účtu, platební karty a bankovní identity se stane buď povinností, nebo holou nezbytností," píše se v návrhu zákona, jehož spoluautory jsou dále například Jaroslav Chalupský (za Svobodné), Raduan Nwelati (za ODS) nebo Jaroslav Větrovský (za ANO).
Základní ideou návrhu podle Chalánkové je, že "digitalizace sice může lidem usnadnit život a nikomu nesmí být upřeno právo ji využívat, až na nezbytné výjimky dané veřejným zájmem ale nikdo nemá být k využívání digitalizace nucen".
V době, kdy česká ústava vznikala, podle ní nikdo nemohl předpokládat, jak moc půjde digitalizace kupředu. Politička se proto domnívá, že je teď vhodná doba na to, aby bylo právo platit v hotovosti zaručeno.
Ekonomové, které oslovilo Aktuálně.cz, nicméně takovou iniciativu kritizují. "Rozumím obavě některých lidí z postupující digitalizace společnosti. Dokážu si ale představit vhodnější formy pomoci než změnu legislativy. Už vůbec bych nepodporoval zanesení takového práva do ústavy jakožto základního právního dokumentu," komentuje myšlenku analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podobně hovoří analytik společnosti Natland Petr Bartoň. "Ústava by měla zaručovat především práva pasivní, ochranná, že proti někomu nebude činěno. Nikoliv aktivní práva, že někdo musí druhému něco činit na jeho přání," domnívá se Bartoň.
Takové ústavní právo by podle Bartoně navíc připravilo lidi o spoustu příležitostí, kterými si mohou zkvalitnit život.
"Vezměme si například doručovací služby. Všichni si libujeme, že si můžeme něco objednat levněji do drahé Prahy z levnějšího Bruntálu. Zlepšuje se tím život jak bohatší Pražance, tak chudšímu Bruntálanovi. Zásilková služba však nebude své služby poskytovat v takovém rozsahu, když bude vystavena nebezpečí lupičů, pokud bude muset přijímat platby v hotovosti. Když bude moct na dveře napsat 'naši řidiči u sebe nemají hotovost' jako všude v zahraničí, nepřijdeme o tuto službu," míní expert.
I na mobily si lidé zvykli
Analytik Komerční banky Martin Gürtler návrh senátorů hodnotí jako krok zpět v době, kdy vyspělý svět čím dál víc směřuje k bezhotovostní ekonomice. "Nemyslím si, že by k vytlačení hotovosti došlo ze dne na den, spíš půjde o postupný proces spojený s technologickým pokrokem. Tak jako se lidé naučili používat mobilní telefony, a to i v pokročilém věku, nevidím důvod, proč by se tak nemohlo stát i v případě platebních karet," uvádí dále.
Ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal se domnívá, že rušení hotovosti v Česku není v tuto chvíli na pořadu dne. "A kdyby bylo, byl bych zásadně proti. Dělat z toho ale lidské právo není rozumná cesta," podotýká.
Peníze podle Stroukala v současnosti vznikají digitálně a hotovost si za tyto digitální peníze lidé kupují na přepážkách bank a v bankomatech. "Pokud po tomto speciálním druhu zboží bude poptávka, bylo by politicky jen obtížně schůdné hotovost rušit," domnívá se ekonom.
Experti se shodují i na tom, že bezhotovostní platby mají navíc tu výhodu, že zanechávají digitální stopu, což brání rozvoji šedé ekonomiky.
Zdůrazňuje to například Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. "Veškeré analýzy ukazují, že práce s hotovostí je dražší a složitější než elektronické platby, dává větší prostor pro 'nenechavost' zaměstnanců a vytváří podhoubí pro daňové podvody," vysvětluje.
Ztráta soukromí i hackeři
Podle Chalánkové však s sebou bezhotovostní placení nese řadu jiných rizik - mimo jiné možnost ztráty soukromí, hackerských útoků nebo výpadků elektronického připojení či dodávek elektřiny.
Na druhou stranu senátorka tvrdí, že ctí možnost volby - ať si každý zákazník vybere sám, čím chce platit.
Senát už předlohu minulou středu schválil v prvním čtení. Dolní komora parlamentu se také dohodla, že prodlouží lhůtu na projednání návrhu na 90 dnů, během kterých ho budou řešit senátní výbory.
U ministerstva financí by však předloha podporu neměla. Obchodníci i zákazníci by podle resortu měli mít volnost v tom, jakou formu platby si zvolí, uvádí mluvčí Filip Běhal.
"Zároveň se domníváme, že ústavním zákonem by se ani taková věc řešit neměla. Ústavní zákony se totiž zabývají právy občanů vůči státu a v tomto případě jde o práva občanů vůči obchodníkům," upozorňuje mluvčí dále.
Podle resortu by navíc v případě takového ústavního práva nebylo jasné, jak řešit třeba nákupy na samoobslužných benzinových pumpách, e-shopech a podobně.
Naopak Česká národní banka (ČNB) se na rozdíl od ministerstva financí podobné iniciativě nebrání. Podle její mluvčí Denisy Všetíčkové je ale ke zvážení, zda jít cestou ústavního zákona, nebo zpřísnění stávající právní úpravy, například uložením sankce za neoprávněné odmítnutí hotovosti.
Hotovost oporu v zákoně má
Přijímání hotovosti oporu v zákoně již do určité míry má. "Ve většině států je obdobná právní úprava, která platí i v Česku, kdy je nucená akceptace stanovena jen pro hotovost, jako jsou peníze emitované veřejnou institucí - centrální bankou či státem v případě mincí," upřesnila ČNB pro Aktuálně.cz koncem minulého roku.
Za nepřijímání hotovosti ale zákony, na jejichž dodržování ČNB dohlíží, nestanovují žádné sankce. "Odmítání hotovosti může ovšem za určitých (krajních) okolností eventuálně naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz. O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, však nerozhoduje ČNB, nýbrž soud v trestním řízení," doplnila centrální banka.
Platba hotovostí v ústavě? Peníze by neměly být digitální zboží, říká Chalánková
