Praha - Česko může v končícím programovém období podle nejhoršího scénáře přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. Čerpání peněz z fondů EU totiž i přes zvýšené úsilí patří v ČR k nejpomalejším ze zemí EU. Varuje před tím aktuální zpráva nazvaná EU report 2015, kterou ve čtvrtek zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ještě loni úřad v publikaci odhadoval, že Česko nedočerpá 65 miliard korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které čerpání koordinuje, považuje čísla za zastaralá. "Částka se týká potenciálního nedočerpání za celé období. Naše vláda mohla ovlivnit zčásti nedočerpanou částku loni a může ovlivnit částku v letošním roce. Věnujeme tomu pozornost a našim cílem je, aby se toto pesimistické očekávání nenaplnilo," uvedl v reakci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dodal, že zpoždění v čerpání peněz v EU bylo způsobeno chybami předchozích vlád již na počátku programového období. V roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun.
NKÚ poukázal na to, že letos musí Česko vyčerpat zhruba 215 miliard korun, což představuje 30 procent částky, kterou měla země k dispozici za celé sedmileté programové období.
"Nejkrizovější varianta hovoří o nedočerpání ve výši až 85,1 miliardy korun v roce 2015, což by znamenalo celkové nedočerpání za roky 2013 až 2015 ve výši 105 miliard korun," píše NKÚ v letošní verzi každoroční zprávy o finančním řízení prostředků EU v ČR s tím, že tato hrozba není zcela nereálná.
Prezident NKÚ Miloslav Kala pesimistický scénář následně zmírnil. "Na tu otázku je složité odpovědět, protože to období ještě není uzavřeno. V současné době se odhady pohybují v rozpětí 35 až 105 miliard korun. Náš zpřesněný odhad uvádí částku přes 40 miliard korun," odpověděl na dotaz, o kolik peněz Česko opravdu přijde.
MMR vzkázalo, že NKÚ vychází z krajních odhadů nedočerpání, které již nejsou aktuální. "Tato informace tak není nová, jak by se ze zprávy NKÚ mohlo zdát, dokonce už je spíše zastaralá. Při odhadech nedočerpání, je třeba vycházet z reálných dat, která pravidelně zveřejňuje MMR jakožto Národní orgán pro koordinaci v oblasti evropských fondů. Na konci července 2015 předložím vládě aktualizované komplexní informace o stavu čerpání, včetně přehodnocení rizikovosti operačních programů," uvedla ministryně Karla Šlechtová (za ANO).
Ministerstvo se nyní podle Šlechtové snaží celý proces co nejvíce urychlit. "Hlavním cílem však není za každou cenu vyčerpat veškerou alokaci, ale daleko důležitější je kvalita projektů, jejich přínos pro lidi a také přesah do dalších oblastí," sdělila.
Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013. Zlom podle Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i NKÚ, který od roku 2004 při 87 akcích zkontroloval na tisíc subjektů. Při nich zjistil 2000 porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek.
V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však nejhorší z celé Unie. I přes tyto nedostatky Česko v prvních deseti letech členství ČR v EU získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo.
