Ondřej Neufus
Aktualizováno 28. 5. 2019 11:49
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
5. Zavedení videokonferencí v resortu justice
Pátým nejdražším projektem v letech 2004 až 2014 byla podpora zavedení videokonferencí v resortu justice. Projekt spadal pod program Budování kapacit a spolupráce v justici a zajišťovalo ho ministerstvo spravedlnosti.
Projekt se podle informací ministerstva financí Česku vyplatí. Díky němu totiž klesly náklady na převoz a zabezpečení osob, které si odpykávají svůj trest ve vězení, případně náklady na takzvané svědečné a znalečné.
"Snižování počtu eskort s sebou nese nejen finanční úsporu, ale také snižování bezpečnostních rizik, která jsou s každou eskortou spojena," uvádí ministerstvo financí.
- Datum schválení: 31. 10. 2013
- Výše dotace: 1,8 milionu eur (v dnešním kurzu přes 46 milionů korun)