Česko dostalo půjčku z EU na mimořádnou pomoc. Použije ji však na splacení dluhu

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
26. 3. 2021 10:14
Česko dostalo miliardu eur, tedy přes 26 miliard korun, z úvěrového programu Evropské unie na podporu zaměstnanosti v mimořádných situacích (SURE). Výhodný úvěr s minimálním úrokem ale půjde na refinancování starého státního dluhopisu. Někteří ekonomové jsou překvapeni. Peníze by podle nich měly mířit na účel, na který byly poskytnuty.
Euro. Ilustrační foto
Euro. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Půjčku z programu SURE vláda domluvila loni, první peníze přišly v polovině března. "První tranše zápůjčky ve výši jedné miliardy eur se splatností 15 let a s úrokovou sazbou 0,2 % byla České republice poskytnuta na základě výdajů státního rozpočtu vynaložených již v roce 2020 v rámci programů Antivirus a kompenzační bonus pro OSVČ," vysvětlila Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí. 

Kam nyní peníze půjdou? "Přijaté peněžní prostředky umožní výhodně refinancovat dubnovou splátku eurobondu (státní dluhopis v eurové měně - pozn.red.) vydaného v roce 2010 v objemu 2 miliardy eur s kupónem 3,625 % a s datem splatnosti 14. dubna 2021. Díky tomu ročně uspoříme na úrokových výdajích zhruba 900 milionů korun a navíc dojde k diverzifikaci investorské báze státního dluhu," doplňuje Vasko.

Jenže jak uvedla Evropská komise na dotaz Aktuálně.cz, půjčky z programu pomáhají členským státům řešit náhlé zvýšení veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti. Konkrétně mají pomoci pokrýt náklady, které přímo souvisejí například s financováním režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření zavedených jako reakce na pandemii, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné. "Lze z toho také financovat některá opatření související se zdravím, zejména na pracovišti," napsalo tiskové oddělení komise. 

"Pandemie ještě neskončila. Podniky po celé EU se stále potýkají s problémy. Jsme zde, abychom je podpořili. Chráníme lidi před virem a chceme chránit i jejich pracovní místa a příjmy," uvedla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kromě Česka peníze získaly rovněž Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Malta a Slovensko.

Navíc jak tiskový odbor EK doplnil, Česko bude muset do šesti měsíců od čerpání peněz poslat zprávu do Evropského parlamentu, na co peníze a jak využila. 

Proto někteří ekonomové oslovení Aktuálně.cz neskrývali překvapení, že peníze míří jinam. "Podle veřejně dostupných informací miliarda eur směřovat na financování programů podpory zaměstnanosti tedy programu Antivirus, který státní kasu za 12 měsíců stál 29 miliard. Mohu se jen domnívat, že ministerstvo financí využilo určitého stupně volnosti, které podmínky půjčky z program SURE umožnily. Samozřejmě, že již zrealizované výdaje na program Antivirus jsou financovány na dluh. Účel této pomoci není levně zahlazovat nahromaděné dluhy státu, ale pomoc s financováním pomoci zaměstnanosti," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle ní další miliarda eur, která má být ze stejného programu Česku poskytnuta později, by měla být už účelově vázána na tento účel a ne být použita k levnému financování dluhu, který z velké části vzniká jinde než z podpory zaměstnanosti.

Také Vladimíra Pikoru, hlavního ekonoma Next finance, využití peněz překvapilo. "Musím se přiznat, že mě zaskočilo, že z programu SURE, který má sloužit na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci chce ministerstvo refinancovat splátku státních dluhopisů vydanou v roce 2010. Nejsem si jist, zda se tímto použitím peněz nedostáváme mimo program a zda to pak nebude mít nějaké negativní právní důsledky. Použít na splátky dluhů peníze, kterými máme bojovat s nezaměstnaností, mi přijde přinejmenším divné. Doufám, že to ministerstvo konzultovalo s dobrými právníky," uvedl Pikora. 

Na dotaz, proč ministerstvo peníze nevyužije na přímou podporu zaměstnanosti, Anna Vasko uvedla: "Aktuálně jsme už na podporu ekonomiky v různých formách vládní pomoci vynaložili 328,7 miliardy korun. Zhruba 71,9 miliard korun z této částky šlo na nepřímou pomoc ve formě záručních úvěrů, které jsou podnikatelům dostupné už od loňského roku a fungují díky státním zárukám a aktivnímu zapojení komerčních bank." 

Podle ní jsou záruční programy schváleny, plně funkční a poskytují podnikatelům dostatečný objem prostředků k využití. "Předpokládáme, že podle vývoje epidemie a pokračující vakcinace obyvatelstva a s ní spojené uvolňování ekonomiky budou tyto záruční programy postupně nahrazovat přímou vládní pomoc," dodala Vasko. 

Je nová investorská báze výhodná? 

Jak uvedlo ministerstvo financí - zápůjčka umožní výhodně refinancovat dubnovou splátku eurobondu, uspoří se na úrokových výdajích zhruba 900 milionů korun a navíc dojde k diverzifikaci investorské báze státního dluhu. Jinými slovy, zápůjčka z EU pomůže část státního dluhu u investorů splatit, další část dluhu bude refinancována jiným eurobondem s delší splatností.

"K rozšíření investorské báze státu dochází proto, že se jedná o 15letou splatnost eurobondu, která již náleží do segmentu delších splatností. V tomto segmentu splatnosti se pohybují jiní investoři než v segmentu splatnosti kolem 10let, ve kterém ČR standardně vydává dluhopisy v cizí měně. Jedná se například o pojišťovny a penzijní fondy, investiční fondy, centrální banky a jiné instituce," doplnila Vasko.

Podle experta na investice Aleše Prandstettera ze společnosti eFrank.cz je skutečně vzhledem k výhledu vývoje zadluženosti ČR a s přihlédnutím k aktuálním možnostem financování, vhodné prodloužit průměrnou délku splatnosti státního dluhu. "Do této strategie tato půjčka zapadá," uvedl odborník. 

Úplně ale nesouhlasí s uvedenou úsporou 900 milionů ročně. "Podmínky zápůjčky se dají považovat v daném rámci za standardní, argumentace výhodností srovnáním s financováním z roku 2010 nedává moc smysl, výhodnost je možné srovnávat pouze s aktuálně dostupnými alternativami. A ty jsou v současné době zhruba na stejné úrovni, jako zmíněná zápůjčka," doplňuje Prandstetter. 

 

Právě se děje

před 34 minutami

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy