Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu tak potvrzuje průlomový verdikt z letošního léta, kdy soud vůbec poprvé přiznal majiteli domu nárok na přiměřený zisk. A to v kauze, kdy se vlastník domáhal dvojnásobného zvýšení regulovaného nájemného.
Právě na tento rozsudek se nyní soud odvolal. Vyslal tak jasný vzkaz, jak bude rozhodovat i v dalších případech - a jak by měly rozhodovat i nižší instance. Tedy: zvyšuje šance i pro jiné majitele domů, kteří se zatím zvýšení regulovaného nájemného domáhají marně.
Posuďte a rozhodněte
Soudci se zabývali kauzou, v níž proti sobě stála společnost vlastnící domy v Pardubicích a dva nájemníci. Nepotvrdili sice přímo konkrétní zvýšení činží (jako to udělali u průlomového případu z jihu Čech), zrušili ale rozsudky soudů v Pardubicích a Hradci Králové.
Soudci z východu Čech totiž - na rozdíl od svých kolegů z jihu - odmítli o zvýšení nájemného v minulém roce rozhodnout a žaloby majitelů nemovitostí zamítli.
Soudci Nejvyššího soudu nyní soudcům Okresního soudu v Pardubicích nařídili, aby celý případ znovu projednali a zvýšení regulovaného nájemného rozhodli.
"Obecný soud je oprávněn zasáhnout do obsahu nájemního vztahu a nájemné z bytu zvýšit (stanovit)," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Miroslava Feráka s tím, že rozhodnutí NS je pro soud v Pardubicích závazné.
Otázkou nyní je, o kolik pardubický soud regulované nájemné zvýší. Majitelé domů totiž chtěli, aby žalovaní nájemníci platili už od začátku roku 2003 pět a půl tisíce korun.
Soudci musí podle nálezu Ústavního soudu rozhodovat o výšce nájemného podle místních podmínek tak, aby nebyli diskriminováni jak majitelé domů, tak nájemníci.
Úspěchy vedou k dalším žalobám
V Pardubicích se tedy od 1. ledna příštího roku v městských bytech zvýši cena regulovaného nájemného o dvacet až třicet procent - podle kategorie bytu. Rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným bude přesto nadále velmi výrazný.
Úspěchy u soudů vedou i další majitele domů k žalobám na zvýšení regulovaného nájemného
"Odhaduji, že od důležitých nálezů Ústavního soudu počet žalob stoupl asi tak o deset procent," uvedla v MF Dnes právnička Klára Veselá-Samková, která zastupuje majitele domů ve sporu s českým státem u štrasburského soudu pro lidská práva.
Právě u Evropského soudu se už schyluje k zahájení posuzování stížností českých majitelů domů.
Ti totiž podali do Štrasburku zhruba 3000 stížností na regulaci nájemného.V případě, že soud rozhodne, že je regulace poškodila, chtějí po českém státu žádat desítky miliardy korun. Ke stížnosti se připojilo i 16 senátorů.
Ministerstvo spravedlnosti, které nyní čeká na to, až ho štrasburský soud vyzve k vyjádření k žalobě, už vybralo právní kancelář, která bude stát ve sporu zastupovat.
Advokátní kancelář Petra Tomana tak už začala chystat podklady pro obhajobu, za zastupování státu získá 45 milionů korun.
Šance malé
Odborníci i část politiků přiznává, že naděje Česka na úspěch jsou malé. "Názor právních expertů je takový, že je zde výrazné riziko, že Česká republika může být neúspěšná," uvedl odstupující ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Možný neúspěch přiznává i analýza ministerstva pro místní rozvoj.
Pospíšil za svoje slova sklidil ostrou kritiku šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka, který je označil neuvážené, unáhlené, neodpovědné a snižující šance státu.
Projednávání žalob z Česka přitom může trvat dlouhou dobu. To bylo i v případě, kdy se Evropský soud se v precedenčním rozhodnutí zastal Francouzky polského původu Marie Hutten-Czapské, které patří dům v Gdaňsku a rozhodl, že Polsko regulací nájemného poškodilo soukromé majitele domů.
Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750 tisíců bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300 tisíc bytů, ostatní byty vlastní obce.
