Brno - Musí se stát zabývat žádostmi o poskytnutí náhrady za majetek znárodnění na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše z roku 1945? A je platný tento dekret?
Jasno by mělo být brzy. Ústavní soudci totiž vynesou verdikt ve sporu potomků majitelů známé podnikatelské rodiny Porkertů z východních Čech a českých úřadů.
Dekret nikdo nezrušil
Porkertovi totiž požadují náhradu za znárodněnou slévárnu a speciální továrnu na stroje pro domácnost. O firmu přišli po znárodnění uskutečněném právě na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše.
| Čtěte také: Firma z Krejčířovy kauzy ušetří stamiliony Stát nemůže nařizovat, jak má fungovat přístav |
Z dekretu přitom vyplývalo, že majitelé firmy mají nárok na náhradu za znárodněný majetek. Tu ale Porkertovi nikdy nedostali. Získali v devadesátých letech pouze odškodnění podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.
A ministerstvo financí se odmítlo žádostí na náhradu o znárodněný majetek zabývat. Podle ministerstva Benešův dekret už splnil svůj účel a po více než 40 letech už nezakládá právní vztahy.
Z historie
- Firma Fotochema vznikla v roce 1921
- Výrobky firmy měly značku Foma.
- Firma v době předmnichovské republiky sklízela se svými výrobky úspěchy, na mezinárodních výstavách porážela konkurenty se značkami Kodak a Agfa.
- Po válce se z firmy stal národní podnik, v osmdesátých letech došlo ke změně názvu podniku na Foma podle ochranné známky.
"Ministerstvo není zjevně oprávněno podle tohoto dekretu postupovat, a tak ani nemůže rozhodovat o náhradě za znárodněný majetek," uvedli právní zástupci ministerstva.
To se ale Porkertům nelíbilo a obrátili se na soudy.
"Ani výjimečností, ani délkou doby, která uplynula od nabytí účinnosti dekretu, nedošlo k jeho zániku či pozbytí platnosti nebo účinnosti. Zákonodárce měl mnoho příležitostí ke zrušení tohoto dekretu, ale nikdy tak neučinil," uvedli ve své žalobě.
140 dekretů
A i když dostali peníze a některé nemovitosti, hodnota znárodněného podniku byla podstatně vyšší.
Soudy ale rozhodly, že Benešův dekret už splnil svůj účel, a ministerstvo financí tak nemůže o náhradě za znárodněný majetek rozhodovat.
Porkertovi se proto obrátili na Ústavní soud. Ten už se jejich stížností zabývá a svůj definitivní verdikt v této kauze by měl oznámit příští týden ve středu.
Porkertovi už přitom v jiném svém sporu uspěli. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v případě sporů o náhradu za majetek společnosti Fotochema rozhodl, že ministerstvo financí je povinné rozhodnout o návrzích na poskytnutí náhrady za tento majetek.
Prezidentský dekret o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků je jedním z řady dekretů, kterých bylo 140. Byly náhradním řešením v době, kdy neexistoval parlament a měly váhu zákona.
Nejznámější jsou dekrety upravující poválečný odsun Němců a Maďarů. Normy však řešily i řadu jiných otázek. Poslední má číslo 140 a pojednává o zřízení Vysoké školy politické a sociální v Praze.
