Zkouška na palubě černého vlaku: Porod i boj s opilcem

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 8. 2012 20:30
Reportáž ze školení personálu vlaku Leo Express, který bude jezdit mezi Prahou a Bratislavou
Nácvik výpravy vlaku
Nácvik výpravy vlaku | Foto: Tereza Holanová

Velim, Praha - "A teď si vyzkoušíme, jak dlouho vám potrvá přejít z áčka do béčka," říká školitelka Alena Mach skupince mladých lidí. Někteří z nich svačí, další i během přestávky diskutují o tom, jak řídit občerstvovací vozík.

Body A a B znamenají začátek a konec černého vlaku Leo Express, který bude od letošního prosince jezdit mezi Prahou a Bohumínem. Momentálně zde probíhá výcvik budoucích stevardů a stevardek.

Jak se správně vyhýbat v uličce? Hlavně ne k lidem zády. "Musíte to zvládnout, i když nesete občerstvení," zdůrazňuje Mach.

Trénuje se tedy obsluha. Poctivě překročit nohy cestujících, obejít zmatené pasažéry. Za chvíli se muž s podnosem objevuje i u mě. Beru si od něj skutečného turka a vžívám se do role rozmarného zákazníka. Dá se platit kartou? A jaká je nabídka vína?

Jak ve vlaku porodit

"Je to úžasné, všichni jsou naprosto skvělí," tvrdí mi tu snad každý. Po pár hodinách, které jsem na palubě strávila, z nich vytahuji i další dojmy, nejen naučené věty pro novináře. A z toho, jak se na svoji budoucí práci připravují, mám pocit, že je to opravdu baví.

Ačkoliv se čas, který tráví ve vlaku, nazývá jako školení, o veselé okamžiky není nouze. Nacvičuje se, jak zpacifikovat opilého cestujícího či jak vynést raněného.

Vybavuje se mi tisková zpráva, ve které zástupci Leo Express tvrdí, že lze v jejich vlacích dokonce rodit. Tak si to vyzkoušíme.

"Matku přesuneme do Premium class," koordinuje Mach. V luxusním oddíle je více místa než ve třídě Economy a kožené sedačky se prý tolik neušpiní. "Myslím, že v podobné situaci byste mohli požádat zákazníky, zda by vám tam uvolnili místo," přemýšlí školitelka.

Účastníci si rozdělují role - kdo bude hrát stevarda a kdo ostatní cestující. "Je to holčička… a jmenuje se Leoš!," volá za chvíli novopečený tatínek.

Alena Mach se směje také, ale zároveň všechny chválí. Kromě toho, že si zahráli divadélko, totiž nezapomněli komunikovat s okolím, zajistit mimořádné hlášení, zavolat záchranku nebo vyřídit potřebné formality.

Podívejte se na vlak Leo Express:

A stevardi již vymýšlejí, co nyní. Vypravit vlak. Nacvičit, jak se chovat, když spoj přijíždí do cílové stanice.

"Tak naschvál, na co nesmíte zapomenout?," ověřuje Mach. Rozloučit se do mikrofonu. Projít toalety, zda tam někdo nezůstal. Popřát cestujícím hezký den, pomoct maminkám s kočárkem - dávají dohromady přítomní. "Když se budou na zemi válet noviny, budete mít problém je zvednout?," zjišťují školitelky. A jde se vše vyzkoušet naostro.

Účastníci nečekají, až jim někdo přikáže, kam se postavit a co potom, a sami se rozmisťují po vlaku. Poté se sesedávají na zemi a hromadně opakují zdravovědu.

Lidé mají zkušenost z ČSA i z RegioJetu

Výcviku se účastní celkem patnáct zaměstnanců, kteří se budou ve vlaku o zákazníky starat. Další by měli nastoupit školení v průběhu podzimu.

Budoucí stevardky a stevardi (ano, zhruba v polovině případů jde o muže) působí různorodě a přirozeně. Firma si nevybírala žádné manekýny. Podle toho, jak přítomní mluví, ani chodící encyklopedie.

Že při výběru rozhodovaly hlavně soft skills, tedy spíše umění komunikovat, řešit problémy a především, chovat se přátelsky, potvrzuje i mluvčí Leo Express Petr Kopáček.

Ve "zlatém výběru" (o práci mělo zájem několik stovek osob) tak najdeme různě staré lidi s různými zkušenostmi.

Třeba Kamila si doteď vydělávala v obchodě a Magdě je přes třicet, má dcerku a donedávna působila jako letuška u Českých aerolinií. Úplně první pracovní zkušenost tu získává pouze Lukáš, který zároveň nastupuje dálkové studium v Ostravě.

Jeden z účastníků dělal několik let stevarda v britských vlacích, takže srovnává se zahraničím. Zkušenost s obsluhou cestujících tu má vůbec poměrně dost lidí. Někteří to vyzkoušeli u Českých drah, další ve firmě JLV. Narážím i na dvě slečny, které uvádějí v životopise zaměstnání u konkurenčního RegioJetu.

Proč od soukromého dopravce odešly? "Chtěla jsem si vyzkoušet něco nového," vysvětluje jedna z nich. RegioJet loni přece také teprve začínal. "Takže se vám tam nelíbilo?" Ne, všechno prý bylo skvělé. Více jsem se nedozvěděla.

V první řadě přirozeně

Že většina přítomných už nějakou stevardskou pozici vyzkoušela, se však nepochybně vyplatí. Každý "háže do placu", s čím se už setkal a jak to řešil jinde. Se zájmem poslouchají i školitelky.

Další přestávka. Jeden muž studuje železniční mapu Česka, jeho kolegyně pročítá manuál, aby si zopakovala, co kdy zhruba říkat.

Při dalších scénkách ale nikdo účastníky nedrtí za to, že nepapouškují přesně naučené fráze. Ani se nenacvičuje dvoujazyčné hlášení.

Na rozdíl od RegioJetu totiž Leo Express angličtinu na konkurzech striktně nevyžadoval. Důležitá je znalost jakékoliv řeči. "Nemusí to být nutně jen angličtina, protože v Česku přibývá jinojazyčně hovořících i z jiných zemí," komentuje Kopáček.

Za čtyři měsíce vás tedy možná obslouží stevard, který vám namísto "světového jazyka" nabídne plynnou němčinu nebo francouzštinu. Zůstanete-li u mateřštiny, mnohdy nepřeslechnete ostravský akcent. Pokud ale zaměstnance nepřejde současné nadšení, ochotu jim věřit budete.

Jak se železniční dopravci přetahují o cestující:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Železniční doprava v ČR.

 

Právě se děje

Další zprávy