Praha - Zemědělcům hospodařícím na tuzemských pozemcích, se může stát, že nedostanou dotace, na něž mají nárok.
Ty může pobírat například minulý majitel pozemku. Je to tím, že stát nemá dobrý přehled o aktuálních vlastnících pozemků v zemi.
SOUVISLOSTI:
Stát slepě posílá dotace zemědělcům, kterým nepatří - více ZDE
Modelovým příkladem je stav, kdy nástupci dřívějších zemědělských družstev hospodaří na pozemcích soukromých zemědělců a v rámci platby na plochu čerpají na tyto pozemky podpory. Například ZOD Horní Olešnice na Trutnovsku pobíralo v letech 1998 až 2000 dotace na pozemky, které již v roce 1996 vypovědělo z užívání.
Jak přitom říká soukromý zemědělec Jan Erbrt, šlo o pozemky, které měl začátkem roku 1998 řádně pronajaté a řádně je sklízel. Podpory ale nelze vyplácet na stejný pozemek dvakrát.
"Takže došlo k tomu, že já sklízel a měl nemalé náklady, ale dotace za mnou vynaloženou činnost čerpalo ZOD v Horní Olešnici. Dotace na tyto pozemky mi byla smlouvou z března 1998 ministerstvem zemědělství přiznána, ovšem peníze do dnešního dne nemám," říká Erbrt.
Místo podpory pokuta
Naopak za sklízení cizích pozemků, neboť uvedené družstvo nakonec získalo na pozemky duplicitní nájemní smlouvu, dostal soukromý zemědělec Erbrt pokutu. Pokud by ale měla být dodržena pravidla vyplácení dotací, mělo by naopak podle Erbrta vracet družstvo státu 3,6 milionu korun neoprávněně vyplacených dotací.
Podle ministerstva zemědělství ale Erbrt nemá pravdu. "Ministerstvo opakovaně přezkoumalo činnost příslušných zemědělských agentur i jiných útvarů ministerstva, stejné šetření proběhlo i ze strany orgánů činných v trestním řízení, přičemž nebylo shledáno žádné pochybení na straně státu. Navíc byla činnost ministerstva prověřena i Úřadem vlády, na který se pan Erbrt rovněž obrátil," uvedla ředitelka odboru komunikace ministerstva Ilona Chalupská.
Jenže Úřad vlády vycházel z podkladů ministerstva a to zase z údajů svých příslušných územních odborů. Nelze tedy příliš očekávat, že by odbory přiznaly své vlastní chyby. I kdyby ale ministerstvo v tomto případě nepochybilo, není uvedená kauza zdaleka v našem zemědělství jediná.
"Na Asociaci soukromého zemědělství (ASZ) máme zdokumentováno množství obdobných případů, stejnou zkušenost mám i já osobně," konstatuje tajemník ASZ Jaroslav Šebek, který se zabývá na Mělnicku pěstováním zeleniny. Tamní družstvo totiž hospodařilo deset let na jeho pozemcích, aniž by si z toho dělalo nějaké problémy.
Poté došla Šebkovým trpělivost a začali své vlastní pozemky obdělávat sami. "Je zajímavé, že okamžitě poté, co jsme se ujali svých vlastnických práv, jsme byli samosoudcem odsouzeni za to, že jsme družstvo poškodili. Když jsme pak následně podali žalobu na ně za neoprávněné užívání cizích pozemků, nestalo se dosud nic. A trvá to už skoro pět let," říká Šebek.
