Praha - Společnosti Sazka se nelíbí programové prohlášení vlády. Naznačuje, že kvůli vládnímu závazku může státní kasa tratit několik miliard.
Konkrétně jí vadí bod, v němž se vláda zavazuje převézt výtěžek z nové 20 % daně uvalené na hazard do státního rozpočtu.
Sazka totiž podle svého vyjádření už teď pětinu zisků odvádí na veřejně prospěšné účely, zejména svému hlavnímu akcionáři Českému svazu tělesné výchovy a sportu. Část zisku však používá také na vysoké splátky celkem zhruba pěti a půl miliardy korun dluhů za stavbu bývalé Sazka Arény (dnešní O2 Arény).
Záměr vládního prohlášení přesměrovat výnos daně do státního rozpočtu proto Sazka považuje za "znárodnění" výtěžku, na který mají akcionáři právo. Podle společnosti by tím stát porušil své garance. Na splátkách za arénu by se tak podle Sazky musel podílet i on.
Otázka, zda je Sazka připravena bránit se i soudně, je podle společnosti předčasná.
Jiří Kejval z Českého olympijského výboru dnes ale v Hospodářských novinách připustil, že by hrozily žaloby investorů, kteří drží dluhopisy vydané na arénu. Tyto dluhopisy Sazka garantuje, takže pokud je akcionáři - tedy hlavně sportovní svazy - nebudou mít z čeho platit, problém se Szace vrátí.
"Vláda přistoupí k vyššímu zdanění loterií, veškerého hazardu a k odstranění výjimek v této oblasti," píše se v čerstvém programovém prohlášení vlády. "Příjmy firem podnikajících v této oblasti budou zdaňovány jednotnou sazbou 20 %. Tato daň bude příjmem státního rozpočtu. Budou posíleny regulační pravomoci obcí v této oblasti."
Sazka: stát jde po ziscích akcionářů
Sjednocení odvodů na této vyšší 20 % sazbě Sazka podle svého prohlášení podporuje. Mimo jiné i proto, že na veřejně prospěšné účely už teď odvádí víc. Návrh směřovat tyto peníze do státní pokladny se ale společnosti nelíbí.
"Dotklo by se to především akcionářů, sportovních a tělovýchovných sdružení, pro které by to znamenalo znárodnění výtěžku, který společnost, do jejíhož rozvoje investovali značné prostředky, vytváří," sdělil Aktuálně.cz mluvčí Zdeněk Zikmund
"Společně s veřejným sektorem by akcionáři museli vyřešit splácení arény, jejíž výstavbu financovali na základě oficiální žádosti a písemných příslibů státu, který zahraničním investorům garantoval, že na splátky bude možné využít prostředky na veřejně prospěšné účely," dodal.
Soud? Spekulativní, předčasné
Je tedy Sazka připravena bránit se soudně?
"Tato otázka je spekulativní a předčasná, protože nejsou známy podrobnosti připravované legislativní úpravy," reagoval mluvčí Zikmund. „Rozhodnutí by navíc nebylo na managementu, ale na akcionářích společnosti," dodal.
Ministerstvo financí nechtělo v úterý, v době před oficiálním schválením vládního prohlášení, věc komentovat.
"Soudního sporu se ale neobáváme," ujistil mluvčí rezortu Ondřej Jakob.
Celkové dluhy Sazky činily koncem loňského roku podle propočtů týdeníku Euro celkem zhruba 10 miliard korun. Podle loňské zprávy BIS Sazka používala na splátky za arénu i peníze, které měly původně putovat na veřejně prospěšné účely sportovním svazům. Za to jí hrozilo odejmutí licence Topolánkovou vládou, která však padla, než o tom stačila rozhodnout.
Za dluhy má Sazka horší rating
Peníze (celkem 215 milionů euro) na stavbu získala Sazka prodejem dluhopisů, jejichž splácení je naplánováno do roku 2021. V prvních letech se platí pouze úroky plus velmi nízká část jistiny.
"V roce 2010 budou splátky jistiny představovat vždy cca 3 miliony eur. Poměr jistiny a úroků se v průběhu splácení mění, což ovšem nemá na celkovou cenu dluhopisů vliv," uvedl před časem Zikmund.
V prosinci však Agentura Standard & Poor's firmě snížila rating z původního B na B minus, čímž se Sazce zvýšily i úroky z dluhopisů spojených s arénou - z původních 8,5 procent na 9. Splátka dluhu se jí tak za rok zvýšila o 30 milionů. Letos v březnu rating snížila znovu na známku CCCplus.
