Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka se dostává mlékárenský průmysl v Česku do kritické situace kvůli vysokým nákupním cenám mléka a zároveň klesajícím výkupním (intervenčním) cenám másla a sušeného mléka.

Může za to reforma EU...

Problémy mlékáren jsou důsledkem reformy společné zemědělské politiky Evropské unie a cenového tlaku tuzemských zemědělců. Evropská reforma totiž administrativně omezila intervenční ceny některých stěžejních výrobků z mléka, přičemž se předpokládal pokles cen mléka od zemědělců.

"To ale bohužel naši zemědělci nepochopili. Ti trvají stále na vysokých cenách za surovinu, zatímco ceny za výrobky klesají. Jen v loňském roce tak naše mlékárny zaplatily zemědělcům o 471 milionů korun navíc oproti stavu, kdy byly intervenční ceny másla a sušeného mléka vyšší," tvrdí ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.
 
Rozevírající se cenové nůžky tak podle jeho slov vyústily do stavu, kdy se většina mlékáren v tuzemsku loni propadla do ztráty.

"Nejvíc na to přitom doplatily podniky, které se v minulosti snažily uplatnit přebytek tuzemského mléka na trhu," připomíná Němec.

Jinými slovy - ty, které se snažily zemědělcům pomoci. V loňském roce přitom dosáhl přebytek českého mléka 832 milionů litrů.

Podle údajů ZMP, berlínské statistické agentury sledující ceny zemědělských a potravinářských produktů v EU, jsou výkupní ceny mléka v ČR nejvyšší ve středoevropském regionu.

Zatímco v Polsku dostávali zemědělci v únoru letošního roku 24,22 eur za sto kilogramů mléka, na Slovensku 24,93 eur a v Maďarsku 25,22 eur, v Česku dosáhla ve stejném období cena mléka 27,59 eur.

Také údaje LTO (holandská společnost monitorující výkupní ceny mléka z hlediska největších zpracovatelů v EU) potvrzují, že je u nás cena mléka nadstandardně vysoká. Dva největší zpracovatelé mléka v Anglii je vykupují za 26,58 eur, respektive za 25,26 eur, v Německu za 26,79 eur. Naopak nadnárodní francouzská společnost Bongrain, působící i u nás, platí zemědělcům v průměru 31,64 eur.

... i ministerstvo

Problém je, že zemědělci v EU pobírají za řízený pokles cen mléka a mlékárenských výrobků nemalé kompenzace, a mohou si proto dovolit prodávat surovinu za nižší ceny.

Na kompenzace mají nárok i naši prvovýrobci. Jenže "jejich peníze" za mléko byly ministerstvem zemědělství částečně rozpuštěny do takzvaných přímých plateb, plošných podpor pro všechny zemědělce. Producenti mléka tak vlastně dotují ostatní komodity.

Stejný model připravuje ministerstvo i v případě kompenzací za útlum pěstování cukrovky.
Tento rovnostářský přístup úředníků v praxi podle člena vedení Asociace soukromého zemědělství Jana Millera vede k diskriminaci jedněch zemědělců vůči druhým a především ke zbytečným konfliktům.

Jedním z nich je aktuální situace na tuzemském trhu s mlékem. Potravináři proto požadují, aby se na řešení problému s přebytkem másla a sušeného mléka podílel stát. Komora navrhuje například dodávat sušené mléko a máslo na zpracování do nemocnic nebo sociálních ústavů.

"Řešením by také bylo snížit odběry mléka od zemědělců, touto cestou ale jít nechceme, protože by to poškodilo naše prvovýrobce," zdůrazňuje Camplík.

Autor je spolupracovníkem redakce