Sankcím za mléko šlo uniknout

Petr Havel
13. 3. 2006 15:00
Praha - Pokutám za překročení produkce mléka, které by měli zaplatit někteří naši zemědělci, se bylo možné vyhnout.

Potvrzuje to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Jitka Sluková. O tom, že farmáři hrozí penalizace za vyšší výrobu mléka (překročení individuální mléčné kvóty), je totiž ze strany fondu podle Slukové zemědělec pravidelně informován.

Kromě toho si může svou kvótu navýšit nákupem části nebo celé kvóty od jiného producenta mléka.

Kvótu lze dokoupit

Podle podmínek převodů mléčných kvót platných v Česku lze přitom převody provádět v průběhu celého kvótového roku.

"Pokud potřebuje producent navýšit kvótu, je tak možné učinit z rezervy nebo si kvótu převést od jiného producenta, který svoji kvótu neplní nebo se chystá produkci mléka ukončit," tvrdí Monika Miškovská z intervenčního fondu.

"Tuto možnost má producent kdykoliv, pokud zjistí, že svoji kvótu bude přeplňovat. Doba zaevidování a potvrzení převodu trvá ze strany Fondu 15 dnů od data doručení," uvedla Miškovská.

Zemědělci: Ať platí stát

Zemědělci ovšem požadují, aby penále za překročení výroby mléka za ně zaplatil stát, respektive ministerstvo zemědělství. Tvrdí totiž, že při vstupu do EU byla vyjednána příliš nízká národní mléčná kvóta.

Její výše je zhruba 2,7 miliardy litrů na rok, ačkoli zemědělci prosazovali kvótu v objemu 3,1 miliardy litrů. Stát tak podle nich nese vinu za sankce, kterými hrozí Evropská komise.

Celková pokuta by mohla dosáhnout necelých 200 milionů korun, Česko totiž překročí povolenou produkci mléka asi o 20 milionů litrů, přičemž za každý litr navíc zaplatí příslušný zemědělec devět korun.

Ministr zemědělství Jan Mládek ale tvrdí, že by reálná pokuta za nadprodukci litru mléka mohla být výrazně nižší, zhruba tři koruny.

Systém je komplikovaný

Zákaz výroby mléka nad stanovený limit je jedním z četných negativních projevů společné zemědělské politiky EU. V praxi totiž neumožňuje rozvoj konkurenceschopným podnikatelům.

Také samotný proces prodejů či nákupu kvót je komplikovaný, a právě proto jej řada zemědělců nepoužila. Při nákupu kvóty se totiž podle Slukové snižuje navyšované množství povolené produkce mléka automaticky o patnáct procent, které se stávají součástí takzvané rezervy.

O přidělení "ztraceného" mléka z rezervy lze pak žádat jednou do roka a žádost je třeba řádně podložit. Zemědělec produkující mléko nad povolený limit tedy může operativně reagovat tak, aby se vyhnul sankcím, nechce-li ale o část nakoupené kvóty přijít, musí o ní následující rok bojovat.

V ČR přitom, jak přiznává i intervenční fond, neexistuje na rozdíl od jiných zemí, takzvaná burza mléka. Například v sousedním Německu je podle sekretáře Českomoravského svazu mlékárenského Milana Křivánka zcela běžné, že si zemědělci mezi sebou kvóty převádějí, nakupují a prodávají.

To se sice děje i v Česku, ale jen ve velmi omezené míře. A za jiné peníze. V Česku totiž cena litru mléka z kvóty podle šéfa mlékařů Michala Němce "nedosahuje určitě osmi korun,", zatímco v Německu se podle Křivánka prodává litr kvóty zhruba za půl eura.

"V budoucnosti se ale v Německu předpokládá velký pokles cen mléka z kvót, zhruba na pětinu současného stavu," upozorňuje Křivánek.

Kvóty možná zmizí

Složitý systém regulace trhu s mlékem je už v samotné unii delší dobu předmětem kritiky. Konečným cílem by mělo být podobně, jak se to připravuje u cukru, kvóty postupně zcela zrušit.

Zastánci mléčných kvót jsou ale v EU ve výrazné převaze. Mimo jiné i proto, že výroba mléka představuje pro zemědělce prakticky jedinou surovinu, ze které jim plynou průběžné příjmy na nutné provozní výdaje.

Tržby za sklizeň obilí a dalších hospodářských plodin mají totiž zemědělci jen jednou do roka, vykrmení prasete trvá zhruba půl roku, minimální doba, než jde na jatka býk, činí dokonce dva až tři roky.

Autor je spolupracovníkem redakce

 

Právě se děje

před 51 minutami

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy