Volby rozhodnou o naditosti peněženek i dluhu Česka

Karel Toman
23. 6. 2009 21:41
Lidé budou rozhodovat o své peněžence i o dluhu státu. Obojí spolu souvisí
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - "Volby budou o tom, jak moc lidem zůstane v peněžence po výplatě a sociálních dávkách," neváhá politolog z olomoucké Palackého univerzity Pavel Šaradín pojmenovat, co rozhodne říjnové předčasné volby.

"Hlavním tématem bude, jak tato země v příštích deseti patnácti letech bude zvládat své finance," odhaduje naopak ekonom ING a člen vládního protikrizového týmu NERV Jiří Rusnok.

Své programy strany ještě nepředstavily, obecně se ale dá říct, že na první typ voličů tradičně líčí levice, která tím ale v důsledku zvyšuje výdaje státu. Na druhý míří spíš pravice, která hřímá o "zlevnění" provozu "velkého státu".

I když se podle pozorovatelů proklamovaný rozdíl zejména v praxi po hlasování často stírá, volby budou o ekonomice tak jako tak. Kvůli krizi zřejmě ještě víc než dřív.

Láme se chleba budoucí prosperity

Podle ekonomů se totiž začíná lámat chleba budoucí české prosperity. Státní dluh se i díky krizi prohlubuje a z rozpočtu stále více ujídají povinné výdaje. A pokud se něco nestane, trend se bude rychle zhoršovat.

"Těmhle věcem se budeme muset postavit. V opačném případě bude mít Česko nezvladatelný vývoj ve svých veřejných financích," varuje Rusnok. I ekonomové proto opět začínají skloňovat slovo zodpovědnost.

Krize hrozbu nekontrolovatelného dluhu přibližuje, zároveň  ale komplikuje její řešení.

"Kvůli krizi čelí stát významnému výpadku příjmů," upozorňuje ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Tahounem změny by podle něj měly být reformy na straně výdajů. "Ty se ale budou v dnešní době provádět hůře. Doba je daleko těžší," dodává.

Pokud se ale Česko do reforem nepustí a "vydá se cestou nezodpovědnosti", bude to podle Bureše znamenat zadlužování, stále rostoucí úroky z dluhu a prohloubení potíží v budoucnu. "To pak znemožní flexibilitu veřejných financí, omezenou mandatorními výdaji. O to méně pak zbude na investiční akce," dodává.

Jako příklad si bere reformu důchodů. "Z pohledu čtyřletého volebního období to není pro politiky akutní problém. Pokud se to ale nezačne řešit hned, budeme mít na stole za dvacet let velký problém," varuje.

70 miliard ČEZu? Výsměch lidem od ODS i ČSSD

Hospodářskou politiku pravice nebo levice Bureš paušálně hodnotit nechce. Podpora domácí spotřebě vyššími vládními výdaji, jak ji prosazuje ČSSD, se mu ale nezamlouvá. V malé a proexportní ekonomice, jako je ta česká, se totiž podle něj míjí účinkem.

Sklony k většímu utrácení sociálních demokratů potvrzuje i Rusnok. "Aspoň deklaratorně se pravice, pokud do ní zahrneme ODS a TOP 09, ve vztahu k dlouhodobé finanční perspektivě tváří více zodpovědně. Otázka je pak naplňování tohoto postoje."

S poslední poznámkou souhlasí i politolog Šaradín. 

"Nesmíme zapomenout, že když chtějí, umí se dvě největší strany domluvit. Minulý týden schválili ČEZu 60 až 70 miliard korun. To jsou dvě procenta HDP České republiky. Ty peníze dostal ČEZ a v době krize to podpořili poslanci ODS i ČSSD. Tohle je skutečný výsměch občanům a skutečné neřešení krize," připomíná Šaradín "přílepek" z dílny exministrů Římana z ODS a Urbana z ČSSD.

Například také "protitržní" šrotovné navrhované ČSSD schválil i senát, ovládaný ODS. Ta zase navrhuje "sociálně citlivou" záruku státu za hypotéky těch, kteří ztratí práci. A ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík připomíná, že ČSSD se zase shodla s ODS na "protržní" podpoře daňové úlevy pro živnostníky.

Bureš je přesvědčen, že příjmy - daňový systém - není třeba měnit, ale naopak stabilizovat. Mertlík naopak možnost zlepšit příjmy zadlužujícího se státu zvýšením daní nevylučuje.

Rusnok: Na to, kolik utrácíme, máme nízké daně

"Ve všech zemích byla protikrizová opatření kombinovaná. Od podpory veřejné poptávky, přes daňové úlevy v některých oblastech, po poměrně razantní zvyšování daní. Ať už DPH jako v Německu nebo daně z příjmů, které se v Británii od příštího fiskálního roku zvednou na 50 %," vysvětluje Mertlík.

"Z tohoto pohledu je to, co navrhuje ČSSD, poměrně umírněný výstřel," naráží na sociálními demokraty ohlášenou 38% daň pro lidi s měsíčním příjmem nad sto tisíc korun.

Diskuzi o "proměně struktury daní" by se podle svých slov nebránil ani Jiří Rusnok. "Otázka je, jestli si ve vztahu k nárokovaným výdajům můžeme dovolit tak nízké daně, jako máme teď," tvrdí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy