Dluh USA se vymyká kontrole, Česko k tomu zvolna spěje

Karel Toman
12. 6. 2009 15:20
Krize odhalila, že USA ani Evropa se v dobrých časech nezajistily na ty špatné
Foto: Reuters

Washington, Praha - "Je to jako přestat pít, ale udělat výjimku u piva a tvrdého alkoholu."

Takhle zpříkra shodila plán Obamovy administrativy na zkrocení rostoucího schodku veřejných financí americká nevládní organizace s příznačným názvem Výbor pro zodpovědný federální rozpočet.

Obama svůj plán představil v úterý. Jmenuje se PAYGO a je aronymem sousloví pay-as-you-go - neboli: splácej za pochodu. Podle něj by se měl napříště Kongres zavázat k chování "každé rozumné domácnosti" a každý nový výdaj vykompenzovat zvýšením daní, nebo snížením výdajů.

Podle kritiků má ale PAYGO tolik výjimek, že je zbytečný asi jako výše popsaná protialkoholní kůra.

Příští velká krize: americký dluh

Zdánlivý vtip tohoto příměru jen podtrhuje temnoty průšvihu, do kterého USA pod stávajícím kurzem míří. Časopis Fortune Magazine zhutnil podstatu věci do titulku Příští velká krize: americký dluh.

I pro Česko je to zdvižený prst. Problémem amerického dluhu totiž nejsou ani tak jeho "neplánované" protikrizové výdaje, jako alarmující tempo, jakým rostou výdaje povinné, neboli mandatorní.

"Prostor pro úspory, jsme beze zbytku vyčerpali. Navyšování investic do dopravy musí být na úkor mandatorních výdajů," řekl ministr financí Eduard Janota, když po něm ekonomičtí ministři minulý týden chtěli, aby jim i přes abstinující rozpočet "nalil".

Čísla obvykle nudí, jsou ale výjimky. Letos očekávají USA deficit 1,8 bilionu dolarů - nový poválečný rekord. Ten Reaganův z roku 1983 přitom překročí více než dvojnásobně.

Tím ale potíže Baraka Obamy teprve začínají. Ani přes krizi a pokračující války totiž nechce slevit ze svých předvolebních slibů. Ten nejdražší - systém veřejné zdravotní péče - si má přitom vyžádat celkem až 1,5 bilionu dolarů.

To vše za klesajících příjmů z daní a aniž by se, jak Obamova administrativa slibuje, prohloubil rozpočtový deficit. A také za klesající důvěry. Podle posledního průzkumu Gallupova ústavu 51% Američanů Obamovy veřejné výdaje neschvaluje.

Náklady na reformy chce Obama zaplatit půjčkami z dluhopisů, "zefektivněním" systému a zvyšováním daní z příjmů. Podle časopisu Fortune ale nic z toho není řešením.

Úspory totiž neumí odhadnout ani sama administrativa a daně z příjmů by se do roku 2019 musely zvednout o politicky sebevražedných 55%, aby schodek srovnaly. Zadlužování státu zase snižuje poptávku po dluhopisech, jejich pojištění roste a státu se tak jejich prodej dál prodražuje.

2040: úroky z dluhu spolykají třetinu příjmů USA

Při současném tempu zadlužování tak roku 2040 spolyká jen úrok z veřejného dluhu skoro třetinu veškerých amerických příjmů. Zbytek spolykají mandatorní výdaje, protože tamní populace stárne. Na armádu, vzdělání a veterány nezbude nic.

V USA se tak začíná vážně diskutovat o zavedení daně z přidané hodnoty "evropského střihu". Státu by tak relativně malým zdaněním zboží šly obrovské příjmy z jeho prodeje.

Ministr financí Eduard Janota
Ministr financí Eduard Janota | Foto: Jan Langer

Obama zavedení DPH odmítá, zatížila by totiž nejvíc nižší střední třídu. Podle republikánského kongresmana Paula Ryana i liberálního ekonoma a nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana k tomu ale USA nevyhnutně směřují.

Evropa a Česko už DPH dávno mají. Jejich dráha a hlavně tempo, jakým po ní běží, ale přesto začínají připomínat tu americkou.

Poměr lidí v produktivním věku k lidem nad 65 let se v Evropě do roku 2060 sníží ze současných 4:1 na 2:1. Podle Evropské komise tak má Evropa, a tedy i Česko, jen asi deset let na provedení strukturálních reforem, které mohou její veřejné rozpočty vyrovnat se stárnutím populace a rostoucími výdaji na důchody.

Veřejný dluh Česka loni činil 29,8% HDP. Oproti 71% v USA nebo 67% v Německu to je příznivé číslo, v Česku navíc podle analytika Raiffeisen banky Aleše Michla roste dluh dvakrát pomaleji, než v Evropě.

Česko: řešení je na poslancích

Na druhou stranu ještě v prosinci odhadovalo ministerstvo financí, že si stát letos půjčí 148,4 miliard korun. Počátkem června ale oznámilo, že to bude dvakrát tolik. I když je po dluhopisech znovu poptávka, úroky z dluhů tak začínají strmě růst. O schodku státního rozpočtu nemluvě (viz grafy).

Ministr financí Eduard Janota minulý týden naznačil, kde se ptát, proč se zadlužování nezastaví: "Jsem připraven pro řešení, které sníží mandatorní výdaje. Musela by k tomu ale být politická vůle," řekl minulé pondělí. Řešení je v rukou poslanců.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následné požáry v několika obytných domech. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné, nicméně podle policie nešlo o nehodu, informovala švédská média.

Podle aktuálních údajů bylo do nemocnic dopraveno 16 zraněných ve věku od 10 do 80 let. Podle mluvčí göteborské univerzitní nemocnice Ingrid Fredrikssonové je stav čtyř hospitalizovaných, tří žen a jednoho muže, vážný.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Následný požár se rozšířil na přilehlé domy. Evakuováno z nich bylo několik stovek lidí, někteří skákali v panice z oken, sdělil televizi SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů Jon Pile. Požár zatím stále není uhašený a hoří na několika podlažích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy