Vlády neplatí včas, na zakázkách dluží 65 miliard eur

Veronika Skálová Veronika Skálová
8. 6. 2009 5:36
Vlády by nemusely cpát do ekonomiky peníze, kdyby platily včas faktury
Až 270 milionů eur dluží evropské vlády, firmy i spotřebitelé po lhůtě splatnosti.
Až 270 milionů eur dluží evropské vlády, firmy i spotřebitelé po lhůtě splatnosti. | Foto: Aktuálně.cz

Brno - Uhradit fakturu včas? Kdo čeká na peníze za odvedenou práci, má přesně poloviční šanci, že bude uhrazena tak, jak bylo dohodnuto.

Alespoň to vyplývá z průzkumu Evropského platebního indexu, který každý rok zpracovává společnost Intrum Justitia. A lepší situace není ani v případě, že firma čeká na zaplacení práce pro vlastní vládu.

V dluzích je 270 miliard eur

"Platební morálka evropských vlád je horší než u privátních firem a spotřebitelů. Pokud by včas uhradily své závazky, znamenalo by to pro ekonomiky evropských zemí injekci ve výši minimálně 65 miliard eur, což by se mohlo ukázat především pro malé a střední firmy jako skutečná záchrana," přiblížil generální ředitel Intrum Justitia Ivo Klimeš.

Vlády by pak nemusely pumpovat tolik peněz do skomírajících odvětví, aby je zabezpečily v hospodářské krizi. Přitom se 2,4 procenta všech faktur musí mezi vládami, podniky a spotřebitelskými skupinami v Evropě odepisovat jako nedobytné.

"Kdyby se všechny faktury v těchto skupinách uhradily včas a v plné výši, peníze takto uspořené by představovaly injekci likvidity evropské ekonomice ve výši 270 miliard eur. V této částce je započítaná i dlužná suma vlád," dodal Klimeš.

Vymáhání dluhů přijde podniky v Evropě každý rok nejméně na 25 miliard eur. A jen polovina faktur je zaplacena ve stanovené lhůtě.

Češi jsou jedni z nejhorších

Česká republika a její obyvatelé na tom nejsou o nic lépe než zbytek Evropy. Ba naopak, na pomyslném žebříčku platební morálky patří k těm nejhorším.

"Naše společnost sestavuje takzvaný index platebního rizika, který má v České republice pro rok 2009 hodnotu 172 bodů a meziročně si pohoršil o jeden bod. Index je pro Českou republiku stále v intervalu, kde vidíme nezbytnou intervenci a nutnost přijmout opatření ke snížení rizika," poznamenal Klimeš.

V loňském roce se zvýšil hlavně podíl plateb více než 90 dní po splatnosti. U spotřebitelů se zpoždění zvýšilo ze čtrnácti na osmnáct dní.

 

Právě se děje

Další zprávy