Podobných míst jsou po celém Česku desítky, větrníků by se měly dočkat všechny kraje. Jenom od začátku roku bylo do systému posuzování vlivu na životní prostředí vloženo přes třicet jedna projektů na výstavbu několika desítek větrných elektráren.
To ještě navíc není rozhodnuto o tom, zda a jak bude kvůli sporům mezi českými a britskými investory pokračovat největší "větrný" projekt v Česku, výstavba desítek elektráren v Krušných horách za patnáct miliard korun.
Dvacet miliard korun chce v příštích patnácti letech do větrných elektráren investovat také elektrárenská společnost ČEZ. Firma zatím chce především vstupovat do už připravených projektů, jednou z možností jsou právě Krušné hory.
Infobox
JAK VÍTR UŽÍVÁ EVROPA
- Největším světovým výrobcem elektřiny z větru je Německo, které provozovalo přes 16 tisíc větrných elektráren a ty se na celkové německé výrobě elektřiny podílely z více než čtyř procent.
- Mezi další významné evropské výrobce patří Španělsko, Dánsko, Nizozemsko nebo Rakousko.
- Počet větrných elektráren v Evropské unii rychle stoupá. Mezi lety 2000 až 2004 připadla polovina nových kapacit pro výrobu elektřiny na větrné elektrárny a jejich celkový výkon v tomto období vzrostl o 154 procent.
Kde se v Česku plánuje výstavba větrných elektráren:
- Horní Častkov (Karlovarský kraj)
- Velká Štáhle (Moravskoslezský kraj)
- Větrov (Ústecký kraj)
- Rudná pod Pradědem (Moravskoslezský kraj)
- Vrbice (Jihomoravský kraj)
- Kojatice (Vysočina)
- Abertamy (Karlovarský kraj)
- Horní Loděnice (Olomoucký kraj)
- Albrechtice u Frýdlantu (Liberecký kraj)
Podpora ekologů poklesla
A s rostoucím množstvím nových projektů se stále hlasitě ozývají protesty jak obyvatel obcí, tak úřadů, kterým se výstavba větrných elektráren nelíbí. Odpor zaznívá také ze strany ekologických sdružení, která dosud výstavbu větrníků spíše podporovala.
Příkladem může být plánovaná výstavba čtyř asi sto padesát metrů vysokých větrných elektráren v lokalitě Králov nedaleko Uherského Brodu. Ty by chtěla investorská firma začít stavět už letos na podzim, proti jsou ale jak zástupci Uherského Brodu, tak ekologové.
Kromě obav z hlučného provozu se odpůrcům výstavby elektráren nelíbí to, že vysoké věže velmi výrazně změní ráz krajiny pod Bílými Karpaty, oblastí zařazenou mezi biosferické rezervace UNESCO.
"Se stavbou nesouhlasíme, velmi výrazným negativním zásahem je zejména změna krajiny," uvedl starosta města Ladislav Kryštof ve svém stanovisku. Obavy z toho, že větrníky změní ráz celé krajiny, má i vedení Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Protesty stavbu zablokovaly
Podobné protesty provázejí výstavbu větrných parků nebo samostatných elektráren i jinde. Minulý rok výstavbu jednoho z největších větrných parků v zemi odmítli v referendu lidé v Koclířově na východě Čech, tři projekty na jihu Moravy zablokoval krajský úřad.
Nejde přitom o žádné zanedbatelné peníze, náklady na výstavbu jednoho stožáru se pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun.
Investoři a ani obce se ale nevzdávají. A tak například místo v Koclířově chtějí rakouští investoři postavit osm větrníků, sto padesát metrů vysokých, v sedmnáct kilometrů vzdáleném Janově. A obec už chystá anketu mezi obyvateli o tom, zda větrné elektrárny chtějí.
Na jihu Moravy se i přes negativní postoj kraje k některým projektům pokračuje v přípravě výstavby na několika místech, u tří elektráren už investoři požádali o stavební povolení. Kraj přitom využívání energie z větru mezi priority nezařadil, definitivní povolení ale vydávají stavební úřady.
Elektrárny vylepší rozpočty
Obce si přitom od výstavby a provozu větrných elektráren slibují výrazné vylepšení svých rozpočtů. "Díky tomu budeme moct dokončit kanalizaci," uvedl starosta Mackovic Karel Ondráček. Na Vysočině chce obce Věžnice postavit dva větrníky sama. "Mělo by to být výhodné," řekl starosta obce Josef Málek s tím, že provoz větrných elektráren by zvedl příjmy obce až o třetinu.
Odborníci navíc upozorňují, že ne všude tam, kde se výstavba nových elektráren chystá, jsou vhodné podmínky. V Česku se pro stavbu větrníků hodí především lokality v Krušných a Jizerských horách, v Krkonoších, v Jeseníkách, na Šumavě, na Vysočině.
Podle studie firmy Euroenergy, která ji minulý rok představila společně se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, by navíc výstavba stovek nových větrných elektráren znamenala zvýšení cen elektřiny pro domácnosti o několik procent.
S tím nesouhlasí ekologové, Hnutí Duha letos zahájilo kampaň na podporu výstavby větrných elektráren. Podle ekologů totiž pomohou podstatně snížit exhalace i těžbu uhlí a uranu
Česko je co do počtu větrných elektráren mezi státy Evropské unie na 18. místě. Podobný boom projektů na výstavbu nových větrníků nyní zažívá také Slovensko. Větrné parky jsou plánovány také například v blízkosti Vysokých a Nízkých Tater a nedaleko českých hranic například v okolí Myjavy nebo u Holíče.
