Brno - Třanovice, Lobodice, Štramberk, Tvrdonice, Dolní Dunajovice, Uhřice, Háje. V těchto sedmi vesnicích mají nyní doslova poklad.
Nacházejí se v nich totiž podzemní zásobníky plynu, ze kterých společnost RWE Transgas čerpá to, co chybí z Ruska.
Celkem je v nich přes dvě miliardy kubických metrů zemního plynu. Každým dnem ho ale bude rychle ubývat. Podle ministerstva průmyslu se v současné situaci vyčerpá ze zásobníků asi 35 milionů kubických metrů denně.
Dodávky z Ruska byly úplně přerušeny a podle meteorologů budou navíc teploty minimálně dva týdny hluboko pod nulou.
"Pokud se udrží současná teplota a stávající dodávky a zásoby zemního plynu, je možné zvládnout zásobování zemním plynem všech zákazníků v horizontu měsíců," sdělila Aktuálně.cz regionální mluvčí RWE Simona Hladíková, ještě když z Ruska proudila alespoň čtvrtina plynu.
Pouhým vydělením objemu plynu v zásobnících množstvím denně z nich vytěženého plynu vychází, že je ho pod zemí asi na dva měsíce. 23 milionů kubických metrů plynu denně však do Česka proudí ještě z Norska.
Už po několika týdnech takového režimu by ale stát musel vyhlásit stav nouze, k čemuž už došlo například na Slovensku.
Největší zásoby jsou na Moravě
RWE Transgas vlastní v Česku šest zásobníků plynu. Dnes už těží nedostatkovou surovinu ze všech. V Uhřicích na jižní Moravě navíc čerpá ze zásobníku pronajatého od společnosti Moravské naftové doly.
"V tuto chvíli tento zásobník vytlačuje plyn a dodává ho zákazníkům," potvrdil mluvčí Moravských naftových dolů Dan Plovajko.
A na plné obrátky jedou i ostatní zásobníky. "Těžba zemního plynu probíhá ze všech zásobníků zemího plynu v Česku," potvrdila Hladíková.
Nejvíce jich je právě na jižní Moravě - kromě Uhřic ještě v Dolních Dunajovicích a Tvrdonicích. Na severní Moravě a ve Slezsku se pak těží v Štramberku a Třanovicích, mezi Olomoucí a Zlínem v Lobodicích a na Příbramsku v Hájích.
Zásobníky přitom neslouží jen regionům, ve kterých stojí, ale mají pokrýt spotřebu celé republiky.
RWE přiznává, že ještě nikdy nemusela zásobníky využít v tak velké míře jako dnes. "Rusko-ukrajinská krize se v průběhu posledních let opakuje, až dosud jsme nezaznamenali tak rozsáhlý výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska," uvedla Hladíková.
V klidných letech slouží zásobníky především k vyrovnávání rozdílu mezi poptávkou a nabídkou v létě a zimě. V létě uspořený plyn se ukládá do zásobníků, odkud se čerpá za tuhých mrazů.
Zásobníky ale také můžou pomoci částečně vyřešit právě snížení dodávek od primárních dodavatelů. V současnosti musí plnit oba dva úkoly - pokrýt vyšší zimní spotřebu i razantní omezení přívodu plynu z Ruska.
Zásobníků přibude
Zásobníky plynu se obvykle budují v podzemí ve vytěžených ložiskách plynu či ropy, ale také například v opuštěných uhelných dolech nebo v takzvaných aquiferech - porenzních horninách, které byly dříve vyplněny vodou.
Českou raritou je deset let starý zásobník v Hájích v uměle vybudované jeskyni v hloubce jednoho kilometru. Pojme asi sedmdesát milionů metrů krychlových plynu a pokryl by údajně spotřebu Prahy během devíti dnů tuhé zimy.
Ročně Češi spotřebují kolem devíti miliard krychlových metrů plynu. V zásobnících je tedy asi čtvrtina tohoto množství. RWE Transgas dlouhodobě uvažuje, že svoje zásoby rozšíří.
Před Vánoci oznámily záměr budovat nový zásobník také Moravské naftové doly. Pět set milionů kubíků zemního plynu chtějí skladovat ve spojení s Gazpromem v Dambořicích na jižní Moravě. Zda se projekt uskuteční, rozhodnou letošní průzkumy.
O vlastní zásobárnu v jižních Čechách usiluje také Česká energetická.
| Václav Pačes bloguje: Jak vážná je energetická krize? |
