Praha - Vzít Praze, Brnu, Ostravě a Plzni dvě miliardy a rozdělit je mezi středně velké obce s několika sty až několika tisíci obyvateli. Taková úprava přerozdělení daňových výnosů má z pohledu malých starostů napravit nespravedlnost systému.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda oponuje plánu ministerstva financí s tím, že velká města potřebují víc peněz, aby mohla uskutečnit své poslání metropolí, které nabízejí lidem z okolí práci, kulturu a další služby. Konkrétně Praha musí mít víc peněz i z toho důvodu, že plní krajské povinnosti.
Z analýzy Aktuálně.cz ovšem vyplývá, že Praha své vyšší daňové výnosy rozpouští výhradně v dopravních investicích, obdobně postupují také Brno, Ostrava a Plzeň. Do služeb Praha nedává výrazně víc než například Brno, Kladno, nebo třítisícové Velvary.
Nejde o kulturu ani školy
V roce 2009 utratila Praha 71 miliard korun. Je to o čtvrtinu víc na obyvatele než v Brně a o třetinu víc než v Kladně, i když se k brněnskému a kladenskému rozpočtu připočte podíl, který na jeho obyvatele připadá v krajském rozpočtu.
Občané Prahy se přitom nemohou spoléhat na lepší kulturní, vzdělávací a sociální služby ani na lepší podporu bydlení, také silnice a chodníky se opravují v mnohem menší míře než v Brně nebo v Kladně. Vzhledem k vyšším cenám v metropoli na tom jsou ještě hůř, než ukazuje prosté srovnání utracených obnosů.
Praha však na obyvatele dvakrát víc investuje. Za tunel Blanka a nákup tramvají předloni magistrát utratil většinu ze 14 miliard na dopravu. Primátor Pavel Bém celkem investoval 28 miliard, třetinové Brno se spokojilo s částkou 4,5 miliardy.
Hlavní město utrácí mnohem větší částky za městské strážníky a za úředníky. Předloni přišli na 8,5 miliardy.
Kdyby Praha utrácela stejně jako například Brno, ušetřila by 16 miliard. Při omezení na úroveň Kladna ještě o dvě miliardy víc.
Proč Plzeň?
Rozpočty ukazují rozdíl kvality při srovnání Brna, Ostravy a Plzně s bilancí ostatních měst.
Plzeň má například 170 tisíc obyvatel a plní roli krajského centra stejně jako České Budějovice s necelým statisícem obyvatel. Před dvěma lety Plzeň utratila šest miliard, zatímco jihočeská metropole dvě a půl miliardy.
Brno a Plzeň tak dotují většinu rozpočtových kapitol zhruba stejnou částkou v přepočtu na obyvatele, výjimkou jsou investice do dopravy, na které se soustředil plzeňský magistrát.
Budějovice drží tempo jen ve výdajích na školy a sociální služby, které jsou předepsány zákonem. Už si nemohou tolik dovolit v podpoře kultury, bydlení a bezpečnosti, zvláště když tamní radní také rádi staví silnice.
Mezi městy velikosti Budějovic či Kladna a městečky typu Velvar už není velký rozdíl. Nižší výdaje na obyvatele ve Velvarech jde přitom vysvětlit tím, že tamní úřad má menší povinnosti při výplatě sociálních dávek. Díky úsporám na provozu navíc mohlo někdejší královské město investovat do kanalizace, a tím v přepočtu na obyvatele překonat dokonce brněnské investice.
