Textilky má spasit chytrá podprsenka

Tomáš Fránek
12. 3. 2007 10:03
Brno - Český textilní průmysl umírá na úbytě. Pracovní místa má zachránit unikátní výroba pro chirurgy, hasiče nebo automobily.

Textilie odolné vůči plísním nebo hlodavcům, látky z nanovláken, tedy materiálu, který je mnohonásobně tenčí než lidský vlas či plány na výrobu inteligentní podprsenky, která se za pomoci mikročipu sama podle potřeby uvolňuje nebo zpevňuje.

Těmito unikátními technologiemi a nápady se české a moravské textilní firmy snaží získat zákazníky a zvítězit v boji s levnou asijskou konkurencí, drahou korunou a růstem cen energií.

Textilní průmysl, kdysi jedna z výstavních skříní ekonomiky Československa, se totiž stále potýká s recesí, klesají tržby, podniky propouští zaměstnance.

Obleky, padáky, auta

A právě unikátní technologie mají pomoci textilním firmám v boji s konkurencí.

Jde například o chirurgické nitě, ohnivzdorné oděvy pro hasiče, textilie pro vzduchotechniku a klimatizaci, malířská plátna či potahy automobilových sedadel.

Společnost Svitap J.H.J tak například začala vyrábět textilní materiál s vlákny z bazaltu (přírodního čediče). Bazaltová vlákna tak mají v některých případech lepší vlastnosti než drahá skleněná vlákna.

Svitap už také vyrábí i geotextilii, která je odolná vůči chemickým vlivům látek obsažených v půdě, vůči plísním, hnilobě, mikroorganismům i hlodavcům. Využívá se zejména ve stavebnictví pro ochranu, zpevnění, filtraci i izolaci.

Společnost Elmarco bude z netkaných textilií z nanovláken (jemných vláken o tloušťce kolem 200 nanometrů viditelná pouze elektronovým mikroskopem) vyrábět textilie určené pro zdravotnictví s vysokou účinností záchytu bakterií, virů, hub a kvasinek.

Americká armáda si tak už u Elmarca koupila linku na výrobu netkaných textilií z nanovláken, průlomové průmyslové technologie vyvinuté na Technické univerzitě v Liberci.

Z textilek odešly tisíce lidí

Tuzemští odborníci už připravují v rámci klastru Clutex, který sdružuje sedmnáct českých a moravských textilních firem a také vysokých škol a výzkumných ústavů, i další projekty.

"Jde možná o nosnou část, možná novou základnu textilního průmyslu, který v poslední době zažívá útlum," uvedl prezident klastru Clutex Jan Heřmanský.

Výrobou technických textilií se už tak v Česku zabývá na sto padesát firem.

Odběratelem českých textilek by měla být také americká armáda
Odběratelem českých textilek by měla být také americká armáda | Foto: Reuters

Největší tuzemský výrobce netkaných textilií, společnost Pegas Nonwovens, už koncem minulého roku vstoupila na burzu v Praze a ve Varšavě. A nyní oznámil, že bude investovat do rozšíření výroby další miliardu.

Textilním firmám se ale zatím celkově nedaří zastavit propad tržeb, ani zabránit propouštění zaměstnanců.

Krajský soud v Hradci Králové tak nyní prohlásil konkurz na firmu Texlen Linen, která je mateřskou společností lnářské textilní skupiny Texlen Trutnov.

V únoru v konkurzu skončila společnost Tiba ze Dvora Králové na Trutnovsku, která je největším českým výrobcem potištěných tkanin.

Počet pracovních míst v textilním průmyslu v podnicích s více než dvaceti zaměstnanci poklesl loni o osm procent na méně než 40 tisíc. V oděvním průmyslu se zaměstnanost snížila o téměř 15 procent pod dvacet tisíc.

Jenom na jihu Čech textilní a oděvní firmy loni propustily více než čtvrtinu zaměstnanců. Zatímco v roce 2005 pracovalo v oboru téměř 3000 lidí, koncem loňského září jich bylo asi o 800 méně.

A třeba v Libereckém kraji propustily za posledních šest let téměř polovinu lidí. Podniky s více než stovkou pracovníků zaměstnávaly ještě na konci roku 2000 na 5560 lidí, koncem září loňského roku jich podle Českého statistického úřadu v oboru pracovalo už jen 2840.

Například společnost Lonka z Příboru na Novojičínsku tak neustála tlak levné asijské konkurence. Firma, která vyráběla ponožky a punčochové zboží 135 let, musela zastavit výrobu, protože neměla na její financování.

Textilním firmám vadí silná koruna. "Problémem sektoru je také dramatický růst cen elektrické energie a plynu, který má celkové dopady řádově 250 milionů korun ročně," uvedl viceprezident Asociace textilního a oděvního průmyslu Jiří Kohoutek

 

Právě se děje

Další zprávy