Brusel - Železnice z Estonska do Polska, jejímž hlavním vyjednávačem je Čech Pavel Telička, je o něco blíž stavbě.
Dostala se totiž mezi tři evropské dopravní priority tak zvané transevropské dopravní sítě TEN-T. V úterý o tom podepsali memorandum zástupci Evropské komise, ministerstev dopravy dotčených zemí a koordinátoři projektů.
Kromě "Teličkovy" Rail Baltica se tak postaví i vysokorychlostní trať mezi Francií, Španělskem a Portugalskem a také východo-západní železniční osa Lyon -Turín - Terst - Lublaň - Budapešť až na ukrajinskou hranici.
EU: Jsme odhodláni stavět
"Podpisem těchto důležitých aktů vyjadřujeme odhodlání tyto klíčové projekty uskutečnit," řekl po podpisu Siim Kallas, místopředseda Evropské komise odpovědný za dopravu.
Rail Baltica je pro Pobaltí důležitý integrační projekt. Baltské státy mají totiž podobně jako některé severské země a Rusko širší rozchod kolejí než "evropských" 1435 milimetrů. Plynulé vlakové spojení s Evropou, kam Pobaltí usilovně směřuje, to komplikuje.
Železnice z Tallinu do Varšavy má být dlouhá 950 kilometrů. Projekt ale v budoucnosti počítá s tunelem, kterým by se vlaky dostaly až do finských Helsinek, na opačné straně pak s prodloužením do Berlína.
Podle Wikipedie má projekt Rail Baltica dvě hlavní řešení. To levnější počítá s vylepšením současné železnice v Pobaltí, zachováním "ruského" rozchodu kolejí a vybudováním překladiště z jedné koleje na druhou. Vlaky by po této trati měly jezdit rychlostí 160 kilometrů v hodině. Tato verze Rail Baltica by měla stát 1,5 miliardy eur.
Vlaky mají jezdit až 250 km/h
Druhá verze počítá s v Pobaltí novými "evropskými" kolejemi, po kterých by vlaky mohly uhánět 200 - 250 kilometrů v hodině. Tato verze by podle wikipedie měla přijít na 2,4 miliardy eur.
Estonská vláda hájí podle serveru Balticbussiness první, levnější možnost, k té se podle všeho přiklání i eurokomisař. Na zbylé evropské trase Rail Baltica by se železnice pouze upravila na vyšší standard.
Rail Baltica je už také zahrnuta v mezinárodním programu Transevropské dopravní sítě pro období do roku 2013 schváleném Evropskou komisí. To projektu automaticky dává nárok na poloviční dotaci od EU, zbytek musejí zaplatit pobaltské státy samy
Cesta k samotné stavbě ale nebude snadná. V prvé řadě je tu problém s financováním. Zatímco eurokomisař Kallas zdůraznil, že unie na svůj podíl na stavbě peníze má, tři pobaltské země patří mezi krizí nejhůře postižené na světě na rozdávání teď rozhodně nemají. V samotném Pobaltí se navíc ozývají hlasy, že hospodářství země by pomohla spíš žaleznice na východ do Ruska, kde obchod zoufale vázne na hraničních přechodech.
Pavla Teličku se dnes redakci Aktuálně.cz nepodařilo zastihnout.
