Praha - Poslanci dnes mají možnost zastavit další rozšíření povinných výplat státní pomoci přes takzvanou sociální kartu. Jak zjistil online deník Aktuálně.cz, většina z nich o tom ale netuší.

Mezi pevně zařazenými body středečního jednání sněmovny je totiž nenápadná novela zákona o zaměstnanosti, ukrytá jako přílepek v nesouvisejícím zákoně o sociálně-právní ochraně dětí.

V zákoně týkajícím se ohrožených dětí, pěstounské péče a rušení kojeneckých ústavů chce ministerstvo práce a sociálních věcí v tichosti napravit své předchozí opomenutí.

V jednom z vloni přijatých zákonů zavádějících sociální reformu totiž ministerstvo zapomnělo stanovit, že povinná výplata dávek prostřednictvím sKarty se týká i podpory v nezaměstnanosti. Pokud by dnes projednávaná novela neprošla, zůstala by sKarta pro nezaměstnané prakticky dobrovolná.

Ministerstvo přitom původně počítalo, že do konce letošního roku dostanou sKartu všichni příjemci takzvaných nepojistných dávek a podpory v nezaměstnanosti. Kvůli opožděnému startu projektu ale v září oznámilo, že právě nezaměstnaní dostanou kartu až na začátku příštího roku. Nyní se ukazuje, že za odkladem může být i chybějící opora v zákoně.

Ukrytý přílepek prošel bez povšimnutí

Zákon o nezaměstnanosti, účinný od letošního ledna, sice s výplatou prostřednictvím sKarty počítá, ale pouze jako s jednou z rovnocenných možností. Způsob výplaty přitom výslovně nechává na příjemci podpory.

To se v červnu pokusil napravit poslanec TOP 09 Václav Cempírek, tedy stranický kolega bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Do nesouvisejícího zákona o sociálně-právní ochraně dětí propašoval přílepek stanovující sKartu jako jediný možný způsob výplaty podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.

Při schvalování zákona se pozornost poslanců a následně i senátorů soustředila na diskuse kolem rušení kojeneckých ústavů a změn v pěstounské péči. Ani sám Cempírek na podstatu svého pozměňovacího návrhu nijak speciálně neupozornil. "Je stručný a jasný," řekl pouze při červnovém projednávání ve sněmovně a odkázal poslance na písemnou podobu jednoho z mnoha pozměňovacích návrhů, které obdrželi.

Pozměňovací návrh, omezující volbu nezaměstnaných pouze na sKartu, pak v červnu prošel hlavně díky poslancům vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Opozicí ovládaný Senát pak sice celý zákon o sociálně-právní ochraně dětí poslancům vrátil mimo jiné i s návrhem na zrušení tohoto přílepku, výrazněji se však o něm nezmínil. Poslanci pak zákon schválili znovu - a opět narazili, když jej v září vetoval prezident Václav Klaus.

Buď projde celý zákon, nebo nic

A právě přehlasování prezidentova veta zařadili koaliční poslanci jako jeden z pevných bodů středečního programu, který se odehraje ve stínu schvalování daňového balíčku.

Opoziční sociální demokraté a komunisté zřejmě budou i tentokrát hlasovat proti zákonu, ačkoliv o "schované" sKartě netuší. "Zákon o sociálně-právní ochraně dětí je špatně připravený, nedomyšlený a nebyl dostatečně konzultován s odborníky," vysvětlil hlavní důvod předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Někteří kritici sKaret přitom zákon podporují. Například ProAlt - Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ - vyzvala levicové poslance, aby prezidentské veto přehlasovali.

Při hlasování budou mít problém i kritici povinného používání sKarty z řad vládní koalice, zejména poslankyně ODS Lenka Kohoutová. U prezidentského veta totiž nejsou možné další pozměňovací návrhy. Vetovaný zákon lze buď znovu přijmout jako celek (nadpoloviční většinou všech poslanců), nebo kompletně odmítnout.

Nezávisle na tom, zda změna ve středu projde, mohou poslanci upravit další používání sKaret také později formou samostatné novely nebo přílepku k jinému už projednávanému zákonu. Pokud ale sKartu nejdříve rozšíří i na výplatu podpory v nezaměstnanosti a pak ji zase omezí, bude to zbytečná komplikace.

Další zpoždění

Ministerstvo mohlo vše vyřešit už vloni, kdy tehdy pohodlná koaliční většina schvalovala v souvislosti se sociální reformou zásadní změny dotčených zákonů. Ty jsou účinné od letošního ledna.

Zatímco v zákonech o státní sociální podpoře, o pomoci v hmotné nouzi a poskytování dávek osobám se zdravotním postižením zavedla reforma povinnou výplatu přes sKartu, v zákoně o zaměstnanosti nechala - zřejmě opomenutím - volbu na příjemci podpory. Kartu by sice (podle zákona o Úřadu práce ČR) dostali i nezaměstnaní, avšak jen kvůli identifikační funkci ve vztahu k úřadu, nikoliv povinně pro výplatu dávek.

sKartu měli všichni příjemci takzvaných nepojistných dávek a podpory v nezaměstnanosti začít dostávat od letošního ledna, tedy hned po startu reformy. Projekt však nabral zpoždění zejména kvůli tomu, že zakázku, v níž vyhrála Česká spořitelna, prověřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Ministerstvo ještě na jaře plánovalo, že kartu dostanou do konce roku všichni příjemci těchto dávek, tedy zhruba 900 tisíc lidí. Po letním testování už ale úřad hovořil jen o 600 tisících, když podporu v nezaměstnanosti a dávky v hmotné nouzi odložil až na začátek roku 2013.

Podzimní ostrý start pak potvrdil, že úřady práce nestíhají vydávat sKarty tolika lidem najednou. Předání totiž probíhá osobně.

Přes tři čtvrtiny majitelů sKaret si zatím nechávají dávky ihned poslat na svůj běžný účet v dosavadní bance. Nevyužívají tak možnosti vybrat si je v bankomatu a zcela minimální zájem je pak o placení kartou v obchodě, na němž chtěla Česká spořitelna díky provizím od obchodníků vydělávat.

"Na úřady práce jsme zatím doručili přibližně 167 tisíc sKaret," řekl online deníku Aktuálně.cz Jan Holinka z tiskového oddělení České spořitelny. Jak informovala úterní MF Dnes, na začátku listopadu mělo sKartu jen zhruba 80 tisíc lidí, a plán byl proto opět redukován - do konce roku ji má dostat jen 300 tisíc.

Aktuálně.cz v pondělí také uvedlo, že odcházející ministr Drábek i jeho bývalý náměstek Vladimír Šiška nedodrželi červnový slib ohledně výplat dávek poštovní poukázkou.

Chcete se to příště dozvědět první? Přidejte si nás na Facebook!