Praha - Návrat do devadesátých let minulého století, ke kterým se vážou nejhorší případy tunelování bank a podniků, připomínají dokumenty z kontroly České národní banky v Metropolitním spořitelním družstvu. Píše to server iHned.cz, který celou zprávu centrální banky zveřejnil.
Připomeňme, že ČNB na konci minulého roku odejmula definitivně největší tuzemské záložně licenci. Následně likvidátor prohlásil, že v družstvu nejsou peníze na výplatu zhruba 12 miliard vkladů všech členů, které začne ještě v průběhu ledna vyplácet Fond pojištění vkladů.
Na začátku ledna pak Ústavní soud odmítl stížnosti Metropolitního spořitelního družstva a schválil postup státního zastupitelství, které kromě jiného v prvním pololetí roku 2013 zablokovalo účty záložny. Zástupci záložny ale i nadále trvají na tom, že jde o účelovou likvidaci.
Na co si půjčujete? Neřeknu
"Tohle není případ, že by se v dobré víře jenom špatně řídila firma," řekl Hospodářským novinám guvernér ČNB Miroslav Singer. "To, co se v tomto případě dělo, sankcionuje většinou ex post trestní procedura," dodal.
ČNB od dubna do srpna loňského roku prověřovala asi čtyřicet procent portfolia kampeličky. Zjistila, že záložna poskytla 33 dlužníkům šedesátku úvěrů v celkové výši 4,4 miliardy korun. Na jednoho dlužníka v průměru vychází 133 milionů korun. ČNB zároveň upozorňuje na to, že hned několik dlužníků, kterým byla napůjčována celkem miliarda korun, bylo založeno stejným okruhem osob.
Nejvíc zarážející je detailní popis žádostí o úvěry, které kampelička poskytla, píše server iHned.cz. Mnohdy se spokojila s naprosto nekonkrétním vysvětlením, na co si žadatel chce půjčit. Z pohledu úvěrových expertů působí některé žádosti o peníze neuvěřitelně. Příkladem je schválená půjčka více než sta milionů korun, aniž by kampelička věděla, na co přesně půjčuje. Žadatel uvedl, že peníze použije "na nákup start-upů". A to stačilo.
"Poskytnutí úvěrů přesahujících 155 milionů korun na financování projektu, o kterém dlužník prohlásil, že podrobnosti podléhají obchodnímu tajemství, nelze považovat za obezřetné," uvádí ČNB. Vedení kampeličky přitom odmítá, že by byly účely úvěrů definovány vágně.
Celou situaci i nadále řeší Vrchní státní zastupitelství v Praze. "Jsme nyní ve fázi prověřování," řekla iHned.cz Bradáčová. Dodala, že podezření z porušování zákona souvisí nejen s půjčkami, ale i s vyváděním peněz do zahraničí a jejich praním. Jinými slovy: v hledáčku policie jsou podle všeho jak bývalí manažeři a zaměstnanci kampeličky, tak i lidé, kteří si v ní peníze půjčovali.
Deník Insider už v půlce června 2013 popsal, jak měly zhruba prověřované úvěrové obchody vypadat: do záložny přišel nastrčený jednatel společnosti (často šlo o lidi bez trvalého bydliště), která byla v některých případech založena jen pár týdnů předtím. Úvěr byl následně v záložně schválen během několika minut. Zpráva ČNB nyní alespoň některé tyto praktiky potvrzuje.
Kompletní zprávu ČNB najdete na serveru iHned.cz.