Nejvyšší správní soud (NSS) tak rozhodl ve sporu mezi Českou obchodní inspekcí a Minihotelem Na Konci v severočeské Krupce. Inspekce totiž před dvěma roky uložila majitelům hotelu sedmitisícovou pokutu, protože podle ní porušili zákon o ochraně spotřebitele.
Hoteliéři totiž po zákaznících, kteří se rozhodli platit kartou, žádali "manipulační poplatek" ve výši tří procent ceny.
NSS nyní dospěl k závěru, že takový krok je přípustný, a naopak pokuta padnout neměla - protože přijmout platbu kartou není pro českého podnikatele ze zákona automatická povinnost.
Platíme bance
Vedení hotelu se hájilo tím, že účtovalo pouze zvýšené náklady spojené s poskytnutím této nadstandardní služby to znamená poplatek peněžního ústavu za provedení příslušné peněžní transakce.
Podle vyjádření vedení hotelu se účtováním poplatku naopak snažil nediskriminovat zákazníky platící v hotovosti. Ti by byli podle majitelů hotelu znevýhodněni v případě, kdyby společnost plošně zvýšila ceny svých služeb tak, aby pokryla všechny náklady spojené s možností některých zákazníků platit platebními kartami.
Městský soud ale argumentaci zástupců hotelu neuznal a jejich žalobu proti rozhodnutí České obchodní inspekce zamítl. Nejvyšší správní soud ale nyní toto rozhodnutí zrušil.
Není povinnost
Podle Nejvyššího správního soudu diskriminací spotřebitele ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele je třeba rozumět obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými.
A v to v tomto případě nebylo. "V České republice však na rozdíl od platby penězi nelze dovodit povinnost obchodníka přijímat platební karty, a neexistuje proto právo spotřebitele na uvedenou formu platby," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Při platbě v hotovosti a platbě platební kartou se nejedná o srovnatelné transakce a k diskriminaci spotřebitelů platících platebními kartami tak podle soudců NSS nedošlo.
Soudci ale zároveň dodali, že i když při posuzování tohoto konkrétního případu došli k názoru, že účtování přirážky není diskriminující, zdůraznili, že přirážka může být protiprávní jiným způsobem.
Podle analytika finančního serveru Měšec Petra Zámečníka nebude mít rozhodnutí správního soudu větší dopad na účtování obdobných přirážek. "Přestože se dle výroku soudu nejedná o diskriminaci, nebudou obchodníci přirážky ve větší míře zavádět," uvedl.
Akceptaci platebních karet provádějí obchodníci totiž na základě smlouvy s bankou, která je vázána podmínkami karetní asociace.
Karetní asociace Visa při akceptaci karet se svým logem účtovat přirážku neumožňuje. Asociace MasterCard naopak od počátku loňského roku přenesení nákladů spojených s akceptací karet na zákazníky povolila. "Přesto se k tomuto kroku obchodníci ve větší míře neuchýlili," uvedl Zámečník.
Vysoké poplatky
Sazby účtované bankami za platby kartou se v Česku pohybují od jednoho procenta u velkých obchodů po tři až pět procent u těch nejmenších. Přes platební terminály bylo loni zaplaceno 143 miliard korun, z toho zhruba čtyři miliardy odvedli prodejci bankám na poplatcích. Obchodníci vyšší náklady promítají do cen.
Část obchodníků už podle MF Dnes začala kvůli vysokým poplatkům za platby kartou nabízet slevy za placení v hotovosti.
Na vysoké poplatky za platby kartou v Česku nedávno upozornila i Evropská komise, která se rozdíly ve výši poplatků zabývá.
Generální tajemník evropského svazu obchodu EuroCommerce Xavier Durieu na konferenci Czech Retail Summit upozornil, že v ČR jsou poplatky za platbu kartou až třikrát vyšší než v některých zemích EU.
"Neexistuje jednotná struktura poplatků, která se liší podle jednotlivých zemí. Poplatky navíc nejsou dostatečně přehledné, takže obchodníci mnohdy platí více, než mají ve smlouvě," uvedl.
