Je to neobvyklý spor, soudy totiž téměř ve sto procentech řeší spory kolem výpovědí z nájemních bytů proto, že nájemníci neplatí vůbec.
Ale to, že by majitel domu chtěl dát výpověď pro neplacení neregulovaného nájemného, řešil Nejvyšší soud poprvé.
Je to vina politiků
A je to také další typ soudního sporu, který provází dlouholetý boj mezi majiteli domů a státem o to, jak regulovat nájemné. I v tomto případě se firma, která vlastní nájemní dům v Praze, odvolává na to, že zákonodárci nebyli schopni několik let tuto otázku vůbec vyřešit, a proto vlastně neexistovala pravidla, kterými se měli majitelé domů řídit.
|
Česko uspělo v pravděpodobně prvním sporu s majitelem domu, který je zažaloval za škody způsobené nečinností poslanců ve věci regulace nájemného. |
V případě, který nyní rozhodl Nejvyšší soud, šlo o to, že nájemník platil za dvoupokojový byt nájemné ve výši necelých dvou tisíc korun.
Majitel domu se ale rozhodl, že se nájemné zvýší a požadoval i se zálohami měsíční platbu převyšující 14 tisíc korun.
To ale nájemník odmítl a platil dál původně stanovenou činži. Proto se majitel rozhodl dát mu výpověď z nájmu, a celý spor tak začaly řešit soudy.
A ty se postavily za nájemníka. "Nájemník není povinen platit takto jednostranně zvýšené nájemné a jelikož řádně platí nájemné určené, neporušuje tím povinnosti nájemce," uvedl Obvodní soud v Praze, jehož verdikt potvrdili i soudci z Městského soudu v Praze.
Podle majitele domů ale bylo původní nájemné stanoveno na základě právní normy, kterou pro neústavnost zrušil Ústavní soud, a nájemní smlouva je proto v části výše nájemného od začátku neplatná.
|
Ministři schválili plán, kterým vytrhnou trn z paty stavebním firmám i zájemcům o nové bydlení. Devadesát sedm procent nových bytů zařadili do sociálního bydlení. |
Nejvyšší soud ale dovolání majitele domu zamítl s tím, že i když neexistovaly právní předpisy upravující regulaci nájmů, výpověď pro neplacení zvýšené činže dát nejde.
Platí, výpověď dát nejde
"Nelze považovat za naplnění skutkové podstaty výpovědního důvodu jednání nájemce, který odmítne pronajímateli platit jím jednostranně zvýšené nájemné a nadále řádně a včas hradí nájemné původně sjednané (stanovené)," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením předsedy Roberta Waltra.
Jiným případem by bylo, kdyby soud na základě žaloby majitele domu rozhodl o zvýšení regulovaného nájemného. "Teprve neplacení nájemného v soudem stanovené výši může založit výpovědní důvod," dodali soudci.
Regulované nájemné se po letech sporů zvýšilo teprve letos. První příležitost zvýšit nájem ve svých bytech využily k 1. lednu zhruba dvě třetiny obcí. Činže rostly většinou o maximální možnou částku.
- ČTĚTE PODROBNOSTI: První průzkum - nájmy zvedlo 70% obcí
Za bydlení v domech, kde ceny reguluje stát, platí nyní lidé v průměru o necelých 19 procent více než v loňském roce.
Ani zvýšené nájemné ale podle majitelů domů na údržbu jejich majetku nestačí.
Soudní spory o výpověď z nájemního bytu jsou časté. Především kvůli neplacení činže Nejvyšší soud už letos řešil celkem jedenáct případů, loni rozhodl přes sto takových případů.
Majitelé nájemních domů mohou nyní přitvrdit. Umožňuje to novela občanského zákoníku z března 2006, podle níž lze dát výpověď z bytu bez rozhodnutí soudu v případě závažného porušení nájemního vztahu.
