Žalobu podal Zwyrtek poté, co mu ministerstvo odmítlo kopii smlouvy o vyrovnání mezi Českou republikou a japonskou bankou poskytnout a nedostal od ministra financí ani v zákonné době odpověď na svůj rozklad.
Ministerstvo financí ve svém zamítavém stanovisku ke zveřejnění smlouvy podle Zwyrteka neuvedlo, kdy a kým bylo rozhodnuto, že smlouva je tajná.
Důvodem milost
Proto dnes Zwyrtek podal žalobu a po soudu chce, aby nařídil zveřejnění smlouvy. Motivem k podání žádosti o kopii smlouvy byly informace, že součástí dohody jsou i žádosti o milost pro vrcholné představitele banky.
"Žádný správní orgán si nemůže jen tak rozhodnout o tom, že něco je utajovaná skutečnost. Zákon hovoří jasně. A v případě smlouvy s Nomurou není žádný zákonný důvod, pro který by bylo možné občanovi odmítnout její znění," uvedla právnička Jana Hamplová, která Zwyrteka zastupuje.
Co přesně stojí ve smlouvě o smíru s japonskou Nomurou, chce vláda zveřejnit až v dubnu. Podle zákona o poskytování informací by přitom stát neměl s vydáním informací váhat.
"Smlouva je napsána tak, aby v současnosti nespadala pod ustanovení zákona o poskytování informací. Je tedy postavená na nulové variantě. Důvody pro nezveřejnění pominou v průběhu čtyř měsíců. Zájmem státu je maximalizovat benefity smlouvy, zejména benefity pro Českou národní banku, která není smluvní stranou, ale ministerstvo financí jednalo za ni," potvrdil Radek Šnábl, který za ministerstvo s Nomurou jednal.
Recesní vařečka
Vláda Mirka Topolánka si přitom vysloužila za návrh na udělení milostí pro manažery japonské společnosti Nomura recesní politickou anticenu Vařečka. Uděluje ji pardubická Organizace za uzákonění trestů pro politiky. Milost nakonec prezident Václav Klaus odmítl udělit.
Utajování smluv státu nebo ministerstev není nic neobvyklého.
Posledním příkladem tajení smlouvy, kterou uzavřela státní instituce, byl dodatek ke smlouvě na mýtný systém. Ministerstvo dopravy dodatek zveřejnilo až po šesti měsících, ale se svolením firmy Kapsch.
