Jablonec nad Nisou - České sklářství je na pokraji totálního kolapsu a pokud vláda urychleně nezačne jednat o přijetí společné evropské měny, může do roka a půl skončit celé průmyslové odvětví. S krachem podniků by přišlo o práci až 28 tisíc lidí.
Shodli se na tom manažeři sklářských podniků na společném jednání v Jablonci nad Nisou. Sešli se, aby se dohodli, jak ze současné situace ven.
Krize už má své oběti. Stojí například za pádem sklářského gigantu společnosti Bohemia Crystalex Trading. Městský soud v Praze musel nad firmou vyhlásit takzvané moratorium, aby ji ochránil před věřiteli.
Jejím dceřiným společnostem Crystalex Nový Bor a Sklárny Kavalier Sázava určil insolvenční správce, kteří rozhodnou o jejich dalším osudu.
Zaměstnanci z uzavřených provozů ve Světlé nad Sázavou přesto nedostali zářijové mzdy a chystají se 23. října demonstrovat před úřadem vlády.
Další významné sklářské podniky jako Preciosa nebo Jablonex Group hromadně propouští a zavírají některé ze svých provozů.
Ztráty z kurzu? Přes půl miliardy
Již dnes totiž prý sahají do zisků, aby udržely výrobu. Největší podíl ztrát vidí právě v dramatickém posilování české koruny. A určení termínu přechodu českého hospodářství na euro by jim pomohlo situaci stabilizovat.
"K přijetí eura je potřeba vytvoření konkrétního prostředí s jasně danými podmínkami. Když budeme mít tento scénář před sebou, tak můžeme do našich ceníků a nákladů promítnout určitý vývoj směnného kurzu koruny a zpracovat výhledy v řádu týdnů, měsíců a roků," vysvětlil snahy sklářů Josef Klofec, předseda Svazu výrobců bižuterie.
"Naši partneři tak budou mít jistotu, že jsme kvalitní a seriózní společnosti a ne, že s nimi budeme dvakrát do roka dojednávat ceny. Nestabilita pak může bránit i dalšímu získávání zakázek," pokračoval Klofec.
Jen své ztráty vzniklé posilováním koruny vůči euru a dolaru v prvním pololetí roku 2008 vyčíslili skláři na 540 milionů korun. Do konce roku 2008 odhadují, že by se mohly vyšplhat až na 1,2 miliardy korun.
Celkový propad by podle jejich propočtů měl být ještě větší. Posilující koruna se odráží i v tvorbě cen. Nutí skláře, aby zdražovali a tím přicházejí o zákazníky. Pokud ke kurzovním rozdílům přičtou také jejich důsledky, vyšplhají se ztráty sklářů na 3 miliardy korun, což je necelá třetina jejich celoročního zisku.
Důvodem, proč silná koruna postihla z průmyslových odvětví nejvíce právě sklářství, je skutečnost, že je téměř výhradně zaměřeno na export. Na rozdíl ale od ostatních průmyslových odvětví, však nakupuje suroviny převážně v Česku, a tak přichází o možnost kompenzovat ztráty vyvolané posilováním koruny.
Kromě rychlého určení data přechodu z koruny na euro vidí skláři řešení krize také v ochraně evropského trhu proti nekalé konkurenci z jihovýchodní Asie, důsledné kontrole plnění norem Evropské unie při dovozu a prodeji či srovnání konkurenčních podmínek.
Narozdíl od českých sklářských firem si totiž jejich asijští konkurenti mohou dovolit nižší ceny díky levné pracovní síle i menším omezením v ochraně životního prostředí.
