Praha - Česká ekonomika jakoby vstupovala do temného lesa z pohádek bratří Grimmů: neví, co ji čeká, nic pěkného to ale nebude.
Odbory už začínají mluvit o hrozbě řetězových bankrotů, hromadném propouštění, schodku rozpočtu až 230 miliard a dokonce i možném ohrožení platební schopnosti státu.
I Mezinárodní měnový fond včera odhadl pokles českého HDP o 3,5 procenta - nejvíc z postkomunistických zemí střední Evropy. Podobně to vidí například i ING. Odbory počítají s propadem až pětiprocentním.
Nová předpověď Raiffeisen Bank se zpomalením o 2,6 procenta a nezaměstnaností na konci roku až 11 procent se tak zdá ještě optimistická. Ještě v lednu, kdy pokles odhadovala na 1,3 procenta, by přitom zněla hodně strašidelně.
A svoje optimistické plány mění i Kalouskovo ministerstvo financí. Dnes zveřejnilo zprávu, podle které se ekonomika propadne o 2,3 procenta. Ještě tento týden přitom Miroslav Kalousek mluvil, že propad bude menší než dvě procenta.
Ekonomové i odbory se tak shodují na jednom: situace je vážná a tradiční poučky přestávají platit. Vývoj už lze jen těžko předpovídat.
Odhady jsou oproti lednu o polovinu horší
"Důvodem je, že poslední známé výsledky jsou horší, než se čekalo," vysvětluje ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, proč se odhady bank a institucí ohledně české ekonomiky zhoršily oproti lednu zhruba o polovinu.
"Velmi výrazně se zhoršil výhled zemí eurozóny, což je pro nás důležitý vstup," jmenuje hlavní z výčtu nepříjemných překvapení Mertlík. V lednu předpovídala Raiffeisen Bank pokles eurozóny něco přes jedno procento. "Momentálně je to mínus tři procenta."
"Od září do dneška se český průmysl propadl téměř o pětadvacet procent. Nikdo neočekával, že to bude tolik. Počítalo se tak s patnácti procenty," dodává Mertlík.
"Jestliže Německo předpovídá propad pět a víc procent, je logické, že my budeme někde dva možná tři procentní body nad nimi," doplňuje ho Jiří Rusnok z ING.
Otázka teď tedy zní, co to bude znamenat pro českou ekonomiku.
"Je potřeba si uvědomit, že pokud bude růst mínus tři procenta, vrátí se tím výkon ekonomiky na hlavu rok dozadu a budeme někde na konci roku 2007," tvrdí Rusnok, jehož ING banka odhaduje pokles české ekonomiky podobně jako MMF na 3,5 až 3,7 procenta.
"Zespoda" vypadá ekonomika ještě hůř
Odbory ale líčí stav reálné ekonomiky v temnějších odstínech. "Situace v podnicích je opravdu tristní. Potácejí se v druhotné platební neschopnosti obrovských rozměrů, potýkají se s naprostým nedostatkem zakázek," jmenuje předák odborového svazu KOVO Josef Středula.
Na chvíli sice podle něj zabralo šrotovné v okolních zemích. Očekává ale, že na přelomu letošního druhého a třetího čtvrtletí se bude situace opět zhoršovat.
"Pro českou ekonomiku to může mít velmi vážné důsledky," obává se Středula. "Bude to znamenat obrovský tlak na státní rozpočet. Naše odhady dlouhodobě počítají s tím, že se letošní rozpočet propadne přes 200 miliard, odhadujeme to mezi 210 až 230 miliardami korun."
Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek přitom opakovaně prohlásil, že deficit rozpočtu ve výši 150 miliard považuje za udržitelný a nárůst schodku nad tento limit naopak za nebezpečný.
"To, co zveřejňuje ministerstvo financí je jedna stránka věci. Co nám ministr Kalousek řekl na tripartitě, je věc druhá," naznačuje Středula. "Ano, dá se očekávat, že by v takovém případě mohl být určitý problém s vyplácením sociálních dávek a že stát nebude schopen platit své závazky. To si ale samozřejmě nikdo nepřejeme," dodává.
Poučky neplatí, budoucnost mizí v mlze
Kam se tedy bude česká ekonomika ubírat dál? Podle ekonomů se odpovědi ztrácí v mlze.
"Obávám se, že není v schopnostech statistiky zachytit teď reálné ekonomické pohyby. Míra nejistoty zvlášť v takto zlomovém období je obrovská," připouští Rusnok.
"Firmy jdou na dřeň svých možností. Redukují příjmy i pracovní dobu, jenom aby zůstala zaměstnanost. Už tedy není přímá úměra mezi poklesem HDP a nárůstem nezaměstnanosti. V této době už přímé úměry neplatí," souhlasí odborář Středula.
"Může se ale stát, že pokud ekonomika půjde ještě hlouběji, podniky už to nebudou moci ustát, a mohou přijít řetězové bankroty a hromadné propouštění," uzavírá Středula.
