Více o Pecinově profesní dráze ČTĚTE ZDE.
A: Jste v čele úřadu od začátku září. Změnily se od té doby nějak vaše cíle?
Měl jsem o úřadu úplně jiné představy. Měli jsme obrovskou haldu starých nevyřízených řízení. Koneckonců kauzy, které jsou medializované, jsou také staré. Stavební spořitelny jsou z roku 2001. Ale postupně se dostáváme do nějakého synchronu. Veřejné zakázky řešíme do třiceti dnů, rozklady do dalšího měsíce. Hospodářská soutěž ještě není úplně v pořádku, ale to dáme do pořádku do února, března.
Je to v základních manažerských principech. Udělat jasnou strukturu podřízenosti a nadřízenosti. Byl tam naprosto špatně nastavený způsob řízení.
A: Vyměnil jste nějaké zaměstnance?
Zvenku mi přišli jen dva lidé. Ale jinak to jsou stávající zaměstnanci zevnitř úřadu. Přeorganizoval jsem je, protože na vedoucích místech byli lidé, kteří neměli moji důvěru.
A: Některá rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž mohou působit jako prevence. Říkáte, že některé firmy ani nemusí vědět, že hospodářskou soutěž porušují. Budete nějak působit v tomto směru?
Budeme. Teď v prosinci kvůli tomu přišel na úřad nový člověk, Robert Neruda, ten se toho chopí. Od příštího roku budeme dělat semináře, budeme firmy školit. Chystá se také nový web, ten stávající je hrozný.
Další část rozhovoru o tom, co antimonopolní úřad řeší a jak rozhoduje, ČTĚTE ZDE.
A: Váš úřad teď řeší případ televize Nova. Ta měla finančně zvýhodnit firmy, které umístí reklamu výhradně na její obrazovky. V čem porušila hospodářskou soutěž?
Jestliže je subjekt v normálním postavení a bude domlouvat se svým dodavatelem nebo odběratelem věrnostní obrat, tak je vše v pořádku. Když tyto dohody bude chtít uzavřít televize Prima, tak je to její problém. V okamžiku, kdy je společnost v dominantním postavení, to znamená, že se může chovat bez ohledu na jiné účastníky na trhu, pak pro ni platí jiná pravidla. Takové chování je nepřípustné, protože tím je schopna úplně zlikvidovat konkurenci. Televizi Nova jsme jasně řekli, že jejich klauzule ve smlouvách jsou protisoutěžní a že je musí napravit, jinak s ní zahájíme správní řízení.
A: Nedávno jste podpořili zákon, který by měl postihnout chování velkých firem, například hypermarketů, které zneužívají své ekonomické síly vůči svým malým dodavatelům. To podle dnešního práva nejde?
Hypermarkety nemají dominantní postavení na našem trhu, takže si podle dnešního práva mohou dělat ve věci uzavírání smluv s dodavateli, co chtějí. Z toho důvodu podporujeme novou, řekněme skutkovou podstatu ekonomické závislosti. Svět se změnil a ty firmy jsou v ekvivalentu dominantního postavení, ale podle našich zákonů to dominantní postavení není.
A: Silnější postavení firmy je nová definice protisoutěžního chování, ani některé staré státy Evropské unie to zatím neznají. Může se objevit ještě nová oblast?
Antimonopolní právo je živé a mění se. Před deseti lety tu nebyly žádné řetězce, takže tu nebyl důvod mít takové zákony. Antimonopolní úřad s tím přišel v roce 2001. Sněmovnou zákon prošel, ale pak narazil v Senátu. Tehdy to byla i v Evropě novinka, ale proto, že u nás byla situace se supermarkety daleko nejhorší. Takovou koncentraci hypermarketů jako v České republice nenajdete nikde na světe. Dnes už to novinka zdaleka není. Na Slovensku už zákon mají a je daleko tvrdší. Věci jako zamezení vymáhání peněz předem za zalistování zboží a podobně, to je zakázané už ve Francii, v Německu.
A: Má teď šanci tento nový zákon projít?
Nevím, co má v našem dnešním politickém prostředí šanci projít. Když se dívám na přenosy z parlamentu, tak mě nenapadá nic, čeho bych se mohl chytit v tom, co by mohlo projít a nebylo zneužito některými poslanci. Kterýmikoliv.
A: Minulý týden dostal Microsoft v Jižní Koreji pokutu od tamního antimonopolního úřadu za to, že neumožnil vstup konkurentů na trh. (VÍCE ZDE) V Evropě podobně zasáhla Evropská komise. Troufl byste si na Microsoft?
Neříkám, že bychom si na tom nutně vylámali zuby, ale zrovna Microsoft má asi evropský rozměr.
Chování společnosti Microsoft jsem vždy požadoval za něco, co je úplně na hraně. Problém je zejména neustálé vynucování dokupování upgrade. Udělám produkt, který je vertikálně nekompatibilní, že staré soubory nejdou v novém otevírat, a všechny odběratele nutím, aby všichni velmi pravidelně upgradovali. To je chování, které trh poškozuje a likviduje ostatní dodavatele.
Jsem původem z oboru a myslím, že by měla být stanovena nějaká základní validace jednotlivých produktů, aspoň pro nejzákladnější aplikace pro textové a tabulkové editory, možná pro nějaké databáze. Možná je to naivní představa, ale v tom okamžiku trh velmi otevřete konkurenci. Pak bychom se divili, kolik by stál Microsoft Word.
A: Kdo by měl ale takový standard určovat? Na světě už existují otevřené standardy, které si vytvořil trh sám.
To je velká věc, to by se mělo také otevřít někde na úrovni Evropské komise, možná Světové obchodní organizace.
A: Není to ale také věc státu? Ten přeci také platí za podobné programy velké peníze.
To není otázka na mě. Když jsme kdysi vytvářeli hospodářskou strategii České republiky, která nakonec neprošla, tak jsme na tuto otázku mysleli. V podobné strategii mělo být řečeno, že se takové standardy budou definovat. Považuji to za důležitou věc z celospolečenského hlediska.
