ČNB tak následovala kroky slovenské a maďarské centrální banky, které v uplynulých dnech rovněž sazby navyšovaly. I přes dnešní navýšení ale má Česko spolu se Švédskem nejnižší sazby v Evropské unii. Jen pro srovnání: Maďaři již mají sazby na úrovni 7,75 procenta.
"Bankéři zřejmě usoudili, že hrozící fiskální expanze v příštím roce zvyšuje riziko inflace. Do karet jim rovněž zapadl slabší kurs koruny v září," míní Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Podle něj je potřeba čekat další růst sazeb i v budoucnu. "Během dvou let čekáme postupný růst úrokových sazeb směrem k hranici 3,50 procent, nezmění-li se inflační očekávání," tvrdí Michl.
Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo pět ze sedmi radních.
"Při současném vývoji, a to i politickém, začíná narůstat riziko, že se nepodaří korigovat vývoj veřejných financí a bude to tak ovlivňovat rozpočty i v příštích letech, nejen v příštím roce," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Premiér promluvil
Svůj komentář ke zvýšeným sazbám poskytl okamžitě i premiér Mirek Topolánek.
"Rekordní zadlužení ekonomiky vedlo ČNB ke zvýšení sazeb," je přesvědčen Topolánek.
Částečně má pravdu. Jedním z důvodů zvýšení je podle analytiků skutečně nakládání s veřejnými penězi. Velkorysé rozhazování státu totiž může tlačit na zvyšování cen, tedy inflaci.
Proti ní je namířeno dnešní zvýšení sazeb. Někteří centrální bankéři již dříve kritizovali zacházení se státním rozpočtem a penězi občanů.
Například viceguvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že by se ke slovu měla dostat restriktivní fiskální politika, aby oslabila příliš silnou měnu a zpomalila ekonomiku.
"To ale při současných rozpočtech není možné, a tak nám zbývá pouze zvedat úrokové sazby," uvedl minulý týden.
Očekávané překvapení
"Obecně lze říct, že za zvýšením sazeb stojí růst spotřeby domácností, expanzivní fiskální politika, oslabení kurzu koruny a zvýšení sazeb v okolních státech," uvedl Patrik Rožumberský, hlavní ekonom Živnostenské banky.
Zvýšení sazeb se podle něj již očekávalo. Jen nebylo jisté, zda přijde na dnešním zasedání, nebo až za měsíc.
"Bylo jasné, že ke zvýšení dojde. A centrální banka se prostě rozhodla nečekat další měsíc a riskovat prodlení," uvádí Rožumberský.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení.
Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.
V případě hypoték Česká spořitelna upravuje sazby podle vývoje na finančních trzích. "U hypoték zvýšení sazeb centrální bankou nemá takový vliv. Větší vliv v tomto případě má vývoj na finančních trzích," dodala Gajdušková.
"V tuto chvíli nepadlo žádné rozhodnutí o změnách našich úrokových sazeb. Komise, která rozhoduje o našich sazbách se schází jednou týdně a zvýšení sazeb ČNB jistě vezme v úvahu," řekla deníku Aktuálně.cz tisková mluvčí Komerční banky Romana Ondrůšková.
"Je to ale jenom jeden z faktorů, který působí na naše sazby, takže není možné říci, jaké bude další rozhodnutí.", dodává Ondrůšková.
