Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady dozorčí rada ČEZ odložila

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 4. 2017 19:19
Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady se dozorčí rada společnosti ČEZ rozhodla odložit. Hnědouhelnou elektrárnu má prodat společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Ta nabídla ČEZu za elektrárnu deset miliard korun, její nabídka však platí pouze do konce dubna. Dozorčí rada však tvrdí, že musí prodej detailněji posoudit.
Elektrárna Počerady.
Elektrárna Počerady. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ se ve čtvrtek rozhodla odložit rozhodnutí o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Informoval o tom předseda rady Václav Pačes. Vršanská uhelná tento postup považuje za politické rozhodnutí. Její mluvčí sdělila, že společnost nabídla za Počerady deset miliard korun a nabídka platí za dohodnutých podmínek jen do konce dubna.

"S ohledem na komplexní povahu transakce je nutné, aby dozorčí rada posoudila transakci co nejpodrobněji, než definitivně sdělí svůj postoj a tak projednávání tohoto bodu přerušila. Tímto krokem nepředjímá, jak o dané záležitosti rozhodne," řekl Pačes.

Dozorčí rada se podle něj transakci velmi pozorně věnuje poslední měsíce, má k dispozici tři nezávislé posudky, ale s ohledem na šíři problému má ještě otázky, které potřebuje detailněji objasnit. "O tomto postoji bude dozorčí rada informovat Vršanskou uhelnou a bude záležet na jejich postoji ohledně pokračování zájmu," dodal.

Vršanská uhelná uvedla, že před více než půl rokem nabídla za Počerady deset miliard korun a chtěla tím také získat čas na ekologizaci a modernizaci elektrárny. Rozhodnutí dozorčí rady ale podle firmy znamená, že tento čas nedostane. Její nabídka platí už jen tři dny.

"Na parametrech a smlouvách pracovaly vyjednávací týmy od listopadu. Dozorčí rada ČEZ byla s návrhem dopředu seznámena. Zadala u renomované auditorské společnosti odborné posouzení nabídky. Tento i další audity obchod označily jako výhodný. Proto celé představenstvo ČEZ doporučilo obchod schválit," uvedla mluvčí Gabriela Sáričková Benešová.

Odmítnutí prodeje v rozporu s odborným ekonomickým doporučením označila za politické rozhodnutí. "Smluvní dodávky našeho uhlí pro elektrárnu Počerady na následujících 50 let nejsou nijak dotčeny," dodala Sáričková.

Prodej elektrárny kromě ekologů a některých známých osobností kritizoval v minulých dnech také ministr financí Andrej Babiš (ANO). ČEZ jedná s Czech Coalem o prodeji elektrárny od začátku letošního roku.

V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Opci na prodej elektrárny Czech Coalu mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem.

Desetimiliardová nabídka Czech Coalu má tři části, uvedly dříve Hospodářské noviny. V hotovosti má ČEZ dostat 4,5 miliardy. Do konce roku 2023 by mu Počerady dodávaly prakticky veškerou elektřinu, kterou vyprodukují, za výrobní náklady. ČEZ by ji pak mohl prodat s odhadovaným ziskem dalších více než pěti miliard.

Čtvrteční rozhodnutí dozorčí rady přivítali ekologové. "V zásadě si myslíme, že je tím problém vyřešen, protože Pavel Tykač ve středu jasně a veřejně řekl, že pokud ČEZ na jeho návrh do konce dubna nepřistoupí, tak na něj rezignuje," řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace v ČR Jan Rovenský.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží 70 procent akcií firmy přes ministerstvo financí. Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Stát má osm členů, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Babiš již dříve uvedl, že na základě koaličních dohod nominoval do dozorčí rady ČEZ za stát čtyři zástupce jeho resort, tři zástupci jsou nominováni ČSSD a jeden KDU-ČSL.

Elektrárna Počerady leží na Lounsku mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem 5 x 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy