Uhlí za limity nejspíš nebude potřeba, řekl Mládek na severu

Petr Lukáč
28. 7. 2015 12:40
Ministr průmyslu chce odložit finální rozhodnutí o možném prolomení limitů. Svůj plán dnes vysvětloval nespokojeným občanům Litvínova a Horního Jiřetína.
Důl ČSA.
Důl ČSA. | Foto: Aktuálně.cz

Horní Jiřetín / Litvínov - Plán ministra průmyslu Jana Mládka na odsunutí rozhodnutí o prolomení limitů na lomu ČSA o pět let místní obyvatele příliš nepotěšil. Podle nich se jedná jen o "sunutí nepříjemného před sebou". Proto Mládek vyrazil do Horního Jiřetína a Litvínova osobně, aby svou politiku obhájil na místě. Navštívil zde například jiřetínskou fabriku na výrobu spodního prádla Triola.

"Jakou vezu na sever Čech zprávu? Že ministerstvo průmyslu konečně řeklo, že pokud nenastane nic dramatického, tak uhlí za limity nebude potřeba. Mám totiž pocit, že si to mnoho lidí neuvědomuje," řekl Mládek. Ten zhruba před měsícem přednesl různé varianty, jak může česká vláda rozhodnout v otázce prolomení těžebních limitů hnědého uhlí.

Ani tři studie, které si na to ministr nechal zpracovat, ale k finálnímu rozhodnutí nevedly. Mládkem preferovaná varianta je prolomit těžební limity z roku 1991 jen na lomu Bílina, který patří ČEZu a kde není potřeba bourat žádné obce.

Prolomení na lomu ČSA, kde již za zhruba dva roky dojde k prvnímu propouštění a kde se má těžba ukončovat po roce 2020 (to je termín těžaře Severní energetické, podle ministerstva to bude až po roce 2023), je ale problematičtější. Za oběť by mu padla velká část Horního Jiřetína a obec Černice.

Na rozhodnutí ale zatím podle Mládka zbývá čas. Dnes totiž podle něj není ještě jasné, zda bude uhlí z ČSA potřeba. "Závisí to na několika faktorech, z nichž dva jsou stěžejní. Prvním je, zda Státní úřad pro jadernou bezpečnost prodlouží životnost Jaderné elektrárny Dukovany a zda se bude pokračovat ve výstavbě dalších dvou bloků Temelína. Druhým je pak nejistá budoucnost elektrárny Počerady, která dnes patří ČEZu a na kterou má prodejní opci s Vršanskou uhelnou," říká Mládek.

Aby se těžba na ČSA vyplatila, musí důl totiž produkovat zhruba šest milionů tun uhlí ročně. Pokud by se ale Počerady zavřely, bylo by na trhu uhlí moc.

Tato nejistota se nelíbí obyvatelům Jiřetína ani Litvínova. "Prolomení limitů pro nás může znamenat konec," říká ředitel firmy Triola Petr Kala. Jeho firma se specializuje na výrobu spodního prádla a plavek v nadměrných velikostech a celkem zaměstnává asi 130 lidí.

"Najít šičku není dnes vůbec snadné," říká s tím, že situace by se ještě zhoršila, kdyby byla firma z jedné strany odříznuta lomem a část zaměstnanců byla nucena se z Jiřetína kvůli bourání odstěhovat. Triola je navíc ve velmi nejisté situaci. Leží totiž zhruba 200 metrů za ochrannou zónou. Při odkupování pozemků těžaři by tak možná nic nedostala.

"Vaši situaci chápu a mohu vás ujistit, že Triolu v tomto podpoříme. Je nesmyslné, aby kvůli posunuté čáře zanikla firma nebo přišla o zaměstnance a dopravu," ujistil ho Mládek.

Kamile Bláhové, starostce Litvínova, kterému by se těžba až nepříjemně přiblížila, se zase nelíbí, že se o limitech rozhoduje téměř bez možnosti místních výsledek nějak ovlivnit. "Chápu, že se vám těžba nemusí líbit. Ale hnědé uhlí je dnes prakticky jediná energetická surovina, která se dá v Česku ekonomicky těžit," říká Mládek.

Případné prolamování limitů budí neshody i v koalici. Ministr financí za ANO Andrej Babiš se již nechal slyšet, že jediné prolomení, které si umí představit, je na lomu Bílina. Podobně se včera vyjádřil i jeho stranický kolega a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Naopak za prolomení bojují hlavně odbory, které se bojí ztrát pracovních míst. Včera kvůli tomu asi stovka horníků protestovala před Úřadem vlády. Podle studie PwC, která zpracovávala socioekonomické dopady prolamování limitů, by v případě, že by se limity neprolamovaly vůbec, v porovnání s úplným prolomením limitů přišlo o práci až 5200 lidí v hornických a navazujících profesích.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy