reklama
 
 

Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku jsou Elektrárny Prunéřov, tvrdí ekologové

10. 12. 2015 15:32
Nejvíce oxidu uhličitého vypustily v předešlých deseti letech Elektrárny Prunéřov. Svědčí o tom data z výzkumu ekologického sdružení Arnika. Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady, třetí příčka patří ocelárnám v Ostravě. Nejvíce znečišťovatelů je tradičně v severozápadních Čechách, i přes snahy ČEZ o redukci emisí.

Praha - V posledních deseti letech byly největším producentem skleníkových plynů v České republice Elektrárny Prunéřov. V Ústeckém kraji vypustily 80 milionů tun těchto látek.

Nový žebříček největších znečišťovatelů skleníkovými plyny sestavilo ekologické sdružení Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Použilo k tomu vlastní aplikaci Znečišťovatelé pod lupou. Ekologové aktuální žebříček představili na tiskové konferenci.

Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady s 62 miliony tun vypuštěných skleníkových plynů. Třetí místo drží provoz ocelárny ArcelorMittal Ostrava se 45 miliony tun. V tabulce se objevily i další provozy ČEZ, například elektrárny Tušimice, Mělník, Chvaletice; ale i Sokolovská uhelná na čtvrtém místě a jako pátý Unipetrol v Ústeckém kraji. 

Nejhorší ovzduší je v severozápadních Čechách

"Sečetli jsme všechna hlášení do IRZ za období 2005 až 2014. Především tam figurují emise oxidu uhličitého. Největšími zdroji těchto emisí jsou elektrárny spalující hnědé uhlí, z nichž většina patří firmě ČEZ a je lokalizována v severozápadních Čechách," řekl expert na toxické látky Jindřich Petrlík. Emise se za jednotlivé roky nicméně postupně snižují.

"Že je prostor na výrazné úpravy, ukazuje i příklad vítěze žebříčku Elektráren Prunéřov, které žebříčkům za jednotlivé roky nevévodí a po provedených úpravách snížily emise CO2 podle všeho poměrně výrazně," uvedl.

"ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes pět miliard eur (135 miliard Kč), čímž se již podařilo snížit emisní intenzitu o 30 procent" reagovala tisková mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

ČEZ chce snížit emise o 46 procent

Skupina ČEZ tento týden prohlásila, že zlepší energetickou účinnost a sníží v ČR emise CO2 na vyrobenou MWh (megawatthodinu) elektřiny o 46 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001. Připojila se tak k ostatním energetikám, které na klimatické konferenci v Paříži vyhlásily své cíle. Nadnárodní firmy tam jednají o nastavení ceny uhlíku a propojení obchodování s CO2.

Před deseti lety, kdy začal fungovat Evropský systém emisního obchodování (EU ETS), emise ČEZ činily 33,3 milionu tun CO2. Při výrobě jedné MWh se vypustilo 0,56 tuny emisí CO2. Po devíti letech fungování ETS snížil ČEZ emise CO2 o 22 procent na 26 milionů tun bez započítání elektrárny Chvaletice, kterou předloni prodal. Státem většinově vlastněný ČEZ také investoval do nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů.

Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková uvedla, že firma snižuje emise snižováním energetické náročnosti a postupnou modernizací výroby a v Evropě pracuje na řadě inovativních projektů, například testuje ukládání CO2 v podzemí nebo jeho přeměnu na letecké palivo.

"V Ostravě bylo prioritou snížení emisí, které mají negativní vliv na zdraví, jako je prach. Proto jsme investovali více než pět miliard korun převážně do těchto ekologických opatření," uvedla mluvčí.

Také společnost Unipetrol RPA v posledních deseti letech investovala do snížení energetické náročnosti výroby, s čímž souvisí také pokles dopadů na životní prostředí."Tyto náklady nejsou sledovány samostatně, nicméně výše investic je v řádech stovek milionů korun," uvedl mluvčí Mikuláš Duda.

Závazky Evropské unie do roku 2030 splníme

Stát snížil od roku 1990 emise skleníkových plynů o 34 procent, stále zde ale převažuje energetická závislost na fosilních palivech. Ministr životního prostředí Richard Brabec v Paříži uvedl, že Česko je na dobré cestě splnit závazky přijaté s ostatními státy EU. Do roku 2030 má snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Podle profesora ekologie Bedřicha Moldana není problém v celkovém čísle, ale v tom, že ČR dosáhla snížení už začátkem 90. let, kdy drasticky klesla těžba uhlí a zastavily se některé provozy.

"Říkáme, jak snadno dosáhneme závazku Evropské unie, ale je to od nás trošku nefér. Pokles ve srovnání s Evropou 2015 je minimální, když se podíváme na ostatní státy, které vychází z podstatně nižšího základu," řekl Moldan. Vláda by podle něj měla přijmout antifosilní zákon, k čemuž se zavázala.

Největší průmyslové zdroje skleníkových plynů v ČR v součtu za deset let (2005 - 2014) - podle jejich hlášení do Integrovaného registru znečišťování (Arnika):

Vlastník (provozovatel) Provozovna Kraj celkem tun za 10 let
ČEZ, a.s. Elektrárny Prunéřov Ústecký kraj 80 060 969
Elektrárna Počerady, a.s. Elektrárna Počerady Ústecký kraj 62 664 444
ArcelorMittal, a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. Moravskoslezský kraj 44 773 158
Sokolovská uhelná, a.s. Sokolovská uhelná, právní nást.,a.s.-zprac. část (Vřesová) Karlovarský kraj 43 131 353
Unipetrol UNIPETROL RPA Ústecký kraj 37 008 872
ČEZ, a.s. Elektrárny Tušimice Ústecký kraj 36 555 620
ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník Středočeský kraj 34 143 127
Elektrárna Chvaletice a.s. Elektrárna Chvaletice Pardubický kraj 32 511 632
Třinecké železárny, a.s., Provozovna Třinec Moravskoslezský kraj 26 012 280
Elektrárny Opatovice, a.s. Elektrárna Opatovice Pardubický kraj 23 949 672
ČEZ, a.s. Elektrárna Dětmarovice Moravskoslezský kraj 23 006 929
ČEZ, a.s. Elektrárna Ledvice Ústecký kraj 19 896 323
ČEZ, a.s. Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová - lokalita Tisová Karlovarský kraj 17 292 439

autor: ČTK | 10. 12. 2015 15:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama