Rozhodl o tom definitivně Nejvyšší správní soud, který tak potvrdil verdikt Českého telekomunikačního úřadu (ČTU).
Podle soudců Nejvyššího správního soudu je v případě Aliatelu a přesměrování na drahé připojení k internetu jednoznačné, že došlo k ohrožení a poškození zákazníků, z nichž někteří museli nevědomky platit tisíce až desetitisíce korun měsíčně.
První verdikt v dlouhém sporu
Sdružení obrany spotřebitelů, které se touto problematikou dlouhodobě zabývá, potvrdilo, že jde o první definitivní verdikt v kauze, ve které na protizákonné přesměrování na drahé linky doplatilo v Česku několik set lidí a průměrná škoda se vyšplhala na dvacet pět až třicet tisíc korun na jednoho zákazníka.
"Existuje ještě jedno rozhodnutí soudu, který dal zapravdu zákazníkovi, to ale ještě není pravomocné. Verdikt Nejvyššího správního soudu je proto velmi důležitý i pro další kauzy," řekla Aktuálně.cz mluvčí spotřebitelského sdružení Ivana Picková.
Klasické vytáčené připojení k internetu (dial-up) zneužívali podvodníci tak, že pomocí škodlivého softwaru nebo skriptů přesměrovávali klasické modemové připojení na linky se zvýšeným tarifem bez upozornění zákazníka.
Šest tisíc místo dvaceti korun
Lidé pak namísto dvaceti korun za hodinu mohli v některých případech zaplatit až 6000 korun. Měsíční účty poškozených uživatelů se několikrát vyšplhaly i přes 100 000 korun.
Nejvyšší správní soud odmítl všechny námitky firmy proti udělené pokutě.
Podle soudu není podstatné to, že Aliatel (který je nyní součástí společnosti GTS Novera) umožnil na základě smlouvy využívat přidělená čísla určená na hlasové služby od Českého telekomunikačního úřadu jiným společnostem.
Ty je pak místo nabídky hlasových služeb využívaly k připojení k internetu (zpravidla s tarifem 60 korun za minutu).
Společnost otálela s nápravou
"Firma odpovídá za porušení podmínek, i kdyby toto porušení sama nezavinila," uvedli soudci ve svém rozhodnutí.
Soudci potvrdili také výši pokuty i s tím, že se nedá prokázat, jaká škoda vlastně lidem vznikla a kdo tyto "drahé" internetové linky používal vědomě a kdo se stal obětí protizákonné jednání.
Z rozhodnutí soudu vyplývá také to, že Aliatel odmítal uznat jakékoliv pochybení a teprve po několika měsících smlouvy ukončil s tím, že není schopen účinně a prokazatelně zabraňovat zneužití této služby.
Zákaznice nemusí platit
Důležité pro zákazníky bude také to, jak dopadne další soudní spor.
Zatím nepravomocný je totiž verdikt Obvodního soudu v Praze. Ten rozhodl, že zákaznice Českého Telecomu (dnes O2) nemusí svému operátorovi zaplatit za připojení k internetu, když v zimě 2002 nevědomky vytáčela linku s dražším tarifem. Aniž to tušila, dostala pak účet na deset tisíc korun.
Spory o to, kdo za situaci s podvodným připojením k internetu nese vinu, se vedou přitom už několik let. Poškození se na soudy zatím příliš neobraceli.
"Z obav ze sporu s velkou společností i z důkazní nouze se spotřebitelé neodvážili jít k soudu, policie v trestním řízení podané případy odložila a Český Telecom po spotřebitelích na základě rozhodnutí ČTÚ vymáhal zaplacení," uvedl dříve Tomáš Liškutín z pražské centrály Sdružení spotřebitelů.
Ombudsman zasáhl
Do sporu o vysoké účty za internet se zapojil také veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Ten rozhodl, že telekomunikační úřad při posuzování stížností uživatelů na vysoké účty za internet rozhodoval nesprávně.
Ve většině případů ČTÚ totiž tyto stížnosti zamítal a zákazníci museli operátorovi vyfakturovanou částku zaplatit.
Podle ČTÚ ale lidé, kteří se včas neohradili kvůli příliš vysokému účtu za telefon způsobenému podvodným přesměrováním internetového připojení, nebudou moci vymáhat náhradu škody.
ČTÚ bude podle svého vyjádření posuzovat jen žádosti těch uživatelů, kteří využili dostupné opravné prostředky, tedy podali reklamaci či námitku proti jejímu vyřízení.
Úřad tak zatím dostal 349 žádostí o náhradu škody. Vyřídil 282 žádostí, všechny ale zamítl.
