Praha - Předsedající Češi musí hasit další spor. Týká se pracovní doby a propukl nedávno mezi Evropským parlamentem a unijní Radou pro práci a sociální věci. Parlament prosazuje ochranářské pojetí, Rada pružnější. Za parlamentem stojí odbory, za Radou podnikatelé.
Česko se pokusí najít řešení tento pátek v Luhačovicích. Na pracovním obědě se tam sejdou ministři práce a sociálních věcí všech zemí sedmadvacítky, kteří zmíněnou Radu tvoří.
Zklamání pro firmy
Spor se vede hlavně o dva body: délku pracovního týdne a definici pracovní pohotovosti. Oba spolu souvisejí.
Když například ministr Tomáš Julínek navrhl předloni prodloužit o osm hodin pracovní týden pro lékaře na 48 hodin a zbytek „pohotovostních" hodin jim nasmlouvat jako přesčasy, začali lékaři hrozit stávkou. Místo prodloužení pracovního týdne chtěli naopak navýšit přesčasy, protože se za ně bere příplatek.
Infobox
O co se pře Evropa:
- Délka pracovního týdne - některé země chtějí zachovat její průměr na 48 hodinách, jiné ji chtějí nechat na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jako kompromis Rada zpřísnila možnost prodloužit si dobrovolně délku pracovního týdne samotným pracovníkem. Parlament naopak navrhl výjimky úplně zrušit.
- Pracovní pohotovost - Evropský soudní dvůr rozhodl, že za pracovní dobu má být považována celá pohotovost, ne pouze čas, kdy člověk něco skutečně dělá. Evropský parlament se k tomu ve své prosincové směrnici přiklonil. Rada pro práci a sociální věci ale v červnu vymezila pohotovost přesně opačně: do pracovní doby se zní smí započítat jen „čistý" výkon práce.
- Náhradní odpočinek za pohotovost - Evropský parlament schválil, že odpočinek musí být zaměstnanci poskytnut hned po odsloužení pohotovosti. Rada chce prosadit odpočinek v „přiměřené lhůtě" po jejím skončení.
- Neshody ale panují například i ohledně souběhu pracovních poměrů.
Maximální délku pracovního týdne stanovil Evropský parlament vloni 17. prosince na osmačtyřicet hodin. Zároveň zakázal možnost výjimek, které by umožňovaly zaměstnancům pracovat déle, pokud by se na tom dohodli se zaměstnavateli.
Parlament tak potopil kompromis, který Rada přijala loni v červnu po dlouhých čtyřech letech jednání všech členských zemí. Kritizovali ho za to i čeští podnikatelé.
„Jsme zklamáni, je to krok zpět. Možnost upravit si délku pracovního týdne podle potřeb ekonomiky je nástroj pro zachování pružného fungování podniků a flexibility při zaměstnávání pracovníků," uvedl tehdy prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
Zvýšení flexibility pracovního trhu v EU je přitom jednou z priorit českého předsednictví. Za Evropský parlament se naopak staví odboráři.
„Evropská komora odborových svazů sama přispěla k formulaci stanoviska Evroského parlamentu," připomněla pro Aktuálně.cz mluvčí Českomoravské komory odborových svazů Jana Kašparová.
Dosáhneme smíru?
„Úkolem České republiky nyní bude dosáhnout dohody s Evropským parlamentem ve smírčím řízení," sdělila za ministerstvo práce a sociálních věcí mluvčí českého předsednictví Jana Říhová.
Spor se bude snažit vyřešit schůzka v Luhačovicích; už minulou středu se v pražském Lichtenštejnském paláci sešli první náměstci ministrů. Česko je vyzvalo, aby si ujasnili, v čem jsou ochotni Evropskému parlamentu ustoupit, a v čem ne.
„Na jednání do Luhačovic byl přizván i předseda Evropské odborové komory John Monks. Předtím ještě předá premiérovi Topolánkovi memorandum odborů předsednické zemi," upozornila mluvčí odborářů Kašparová.
