Praha - Většina tuzemské politické scény to považuje za zásadní nástroj boje proti korupci, ODS to ale dosud vytrvale odmítala. Teď se věci možná začínají měnit.
Na čtvrtečním koaličním jednání formátu K9 totiž občanští demokraté poprvé připustili možnost, že by Nejvyšší kontrolní úřad napříště mohl podnikat kontroly ve firmách vlastněných státem, kraji a obcemi.
Online deníku Aktuálně.cz to řekl Petr Gazdík z TOP 09-STAN, který se jednání zúčastnil.
"Myslím, že se ODS ve svém postoji mírně posunula a je ochotna kompetence NKÚ rozšířit," řekl Gazdík.
Podle informací Aktuálně.cz si ovšem ODS prosadila, že nové pravomoci NKÚ se nebudou vztahovat na společnosti kotované na burze, což je pravidlo ušité na míru elektrárenské společnosti ČEZ. Právě kontrolám v této firmě se ODS od začátku brání nejvíce.
Na větší závěry je ale podle Gazdíka brzy. Místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM) má totiž za úkol sestavit návrh kritérií, která by určovala, jaké firmy pod kontrolu NKÚ spadnou, a které už ne.
Kritéria by se nejspíš měla podřizovat nařízení Evropského společenství číslo 2223/96, které na K9 přinesl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a které podle něj Česko k rozšíření pravomocí NKÚ na firmy vlastněné samosprávnými celky zavazuje.
"Je to pozitivní závěr, ale raději si počkám na výsledek," řekl Gazdík po jednání.
Vládní strany se tak zřejmě posunuly k vyřešení déle než rok trvajícího koaličního sporu. TOP 09 a LIDEM (kdysi Věci veřejné) si totiž nové kompetence pro NKÚ přejí, pro je i opoziční ČSSD. ODS ale tuto změnu dosud odmítala.
Stačilo přitom pár týdnů a podezření, že veřejně vlastněné firmy v Česku přikrývají systematickou korupci politických stran, výrazně zesílilo.
Mohou za to kauzy firem vlastněných všemi třemi úrovněmi veřejné správy - od státního ČEZ přes středočeskou Krajskou nemocnici až po obecní Dopravní podnik hlavního města Prahy. Kontrolní a preventivní roli v těchto firmách zatím za NKÚ suplují pouze média, protože dozorčí rady ovládané politiky ji plnit nedokážou nebo nechtějí.
Aktuálně.cz vám přináší tři příklady podezřelého hospodaření veřejně vlastněných firem, které dnes NKÚ kontrolovat nesmí.
Případ první: Z ČEZ přes Plzeň do sněmovny
V polovině května Vrchní státní zastupitelství vrátilo policii k došetření případ podezřelých zakázek společnosti ČEZ pro Škodu Plzeň.
V ČEZ patří státu zhruba 70 procent akcií. Jeho někdejší ředitel Martin Roman čelí podezření, že v době, kdy už ČEZ šéfoval, přes anonymní akcie stále vlastnil společnost Škoda Plzeň, která přitom pro elektrárny ČEZ dodávala turbíny za stamiliony korun.
To, že pod Romanovým vedením ČEZ sponzoroval politické strany, řekl vloni koncem září pro Aktuálně.cz ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a pro Českou televizi pak také šéf sněmovního bezpečnostního výboru parlamentu, bývalý ředitel rozvědky a exministr vnitra František Bublan.
Čtěte více: Policie prověřuje miliardové zakázky ČEZ plzeňské Škodě
O vřelých vztazích Martina Romana s politiky se veřejnost dozvěděla z toskánské dovolené (zde video). Prominenti firmy ji trávili s představiteli tehdejší Topolánkovy vlády v době, kdy se rozhodovalo o tom, zda ČEZ dostane zdarma emisní povolenky za desítky miliard korun, nebo zda je bude muset státu zaplatit.
Na golfu v Dubaji se později zase předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek z ODS sešel jak s Martinem Romanem, tak s jeho kolegou ze Škody Plzeň Tomášem Krskem toho času působícím ve Škodě Transportation, která dostává miliardové zakázky od pražského dopravního podniku (DPP) a od Českých drah.
Na golf tehdy letěl jak šéf státní akciovky České dráhy (ČD) Petr Žaluda, tak lobbista Roman Janoušek, jehož firmy mají od DPP zakázky. ČEZ, ČD ani DPP dnes NKÚ kontrolovat nesmí. Zda se to změní, rozhodnou poslanci.
"Já si myslím, že zákony, které se týkají ČEZ nebo dopravního podniku, se ve sněmovně moc nevyskytují, vliv pana Martina na mou osobu se při schvalování zákonů zatím nikde neprojevil," odpověděl vloni v únoru Suchánek Českému rozhlasu na otázku, jak vyvrátí podezření, že bude při hlasování ovlivněn vztahem s šéfy těchto firem.
Oficiálně svůj odmítavý postoj ODS vysvětluje obavami z arbitráží, nebo vyzrazením strategických informací, které by kontroly NKÚ mohly přinést. Autoři novely a nevládní organizace to ale odmítají s odkazem na to, že v zahraničí je podobná praxe běžná.
Případ druhý: Přes Krajskou nemocnici na kandidátku
Podezření, že k financování politických stran slouží i některé krajské firmy, výrazně posílilo nedávným zatčením Davida Ratha se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Spolu s ním byla totiž zatčena i ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová, kandidátka ČSSD.
Ta v policejním odposlechu podle deníku Insider říká podnikatelce ze stavební firmy, od které podle policie dostala úplatek, že peníze jdou "na kandidátku". "Jasně, na volby, no," zněla odpověď podnikatelky. Že byly peníze ve skutečnosti určeny pro ČSSD, naznačil Rath i během svého úterního projevu ve sněmovně.
Čtěte více: Předražovací recept z kauzy Rath užívají další kraje
Kladenská nemocnice ředitelky Pancové je jen jednou z pěti, které Středočeský kraj ovládá přes Rathem založenou příspěvkovou organizaci Krajská nemocnice.
Po svém předchůdci Petru Bendlovi z ODS převzal exhejtman Rath jeho systém rekonstrukcí nemocnic z roku 2008, který podle názoru expertů i ministerstev rozvoje a zdravotnictví zakázky prodražuje, upozornilo nedávno Aktuálně.cz.
Jak vloni odhalily Hospodářské noviny, do vedení této krajem dotované Krajské nemocnice dosadil Rath svoje lidi a oblastní nemocnice jí od té doby poslaly miliony korun na neznámé služby. Samy se pak propadly do ztráty.
Tento systém okopírovaly i jiné kraje. Jen koncem března podle něj vypsalo zakázky za dvě a půl miliardy celkem pět nemocnic na Moravě, ve Slezsku i Čechách.
Zdaleka však nejde jen o krajské zdravotnické akciovky.
Když hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová při projektu rekonstrukce silnice z Loun do Ročova tlačila na trojnásobné navýšení odměny za "dotační management", měla suma navýšená oproti pravidlům zhruba o sedm milionů korun putovat do Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje. Tuto akciovku kraj vlastní ze dvou třetin. Podle dnešního zákona ji NKÚ kontrolovat nesmí.
Případ třetí: Z opencard na konto do Švýcar
Zlaté padáky celkem za 8,6 milionu, které si management pražského dopravního podniku rozdělil místy za pouhé dva měsíce svého působení, aniž si toho někdo z dozorčí rady všiml, jen připomněly poměry, jaké vládnou v této městské akciovce dotované magistrátem zhruba třinácti miliardami korun ročně.
Ty symbolizuje hlavně Karta Pražana neboli opencard, která vzbudila podezření, že i z této veřejně vlastněné firmy jsou peníze odváděny k vlivným přátelům a sponzorům politických stran.
Čtěte více: Na opencard vydělává 8 firem se skrytým majitelem
Roku 2009 audit zjistil, že projekt, na který tehdy padla zhruba miliarda korun (z toho tři čtvrtiny z městské pokladny), je pro město nevýhodný a že zisky z něj jdou anonymním firmám propojeným vesměs s lobbistou Romanem Janouškem, přítelem tehdejšího primátora Pavla Béma z ODS.
Primátor a někdejší kandidát na předsedu ODS Pavel Bém slavil své 45. narozeniny v pražských Žlutých lázních, které Janoušek ovládá přes firmu své manželky Simony. Po volebním úspěchu v roce 2010 se tu sešla i celá pražská ODS.
Jak později zjistily Hospodářské noviny a švýcarská policie, má Janoušek na kontech ve Švýcarsku na 120 milionů tamních franků (asi dvě miliardy korun) a k některým z nich mají přístup vysoce postavení úředníci magistrátu.
Dopravní podnik je akciovka vlastněná městem, takže NKÚ do ní své kontrolory, kterým by firma musela poskytnout součinnost, poslat nesmí.
Na Lesy ČR podal NKÚ trestní oznámení
Kam NKÚ nesmí?
- Příklady firem, do kterých dnes kontroloři NKÚ nesmí: Čepro, Mero, České dráhy, ČD Cargo, ČSA, ČEZ, ČEPS, Letiště Praha, Pražská energetika, Pražská plynárenská, Dopravní podnik města Brna, Jihomoravské pivovary, Jihočeské nemocnice.
- Podobných státem, kraji nebo obcemi vlastněných firem jsou stovky.
- Zdroj: Ekologický právní servis
Ve státních podnicích přitom NKÚ kontroly provádět může. Že v nich občas odhalí zásadní vady, připomněla naposledy jeho zpráva ohledně hospodaření státního podniku Lesy ČR, kde mimo jiné zjistil pochybnosti o nakládání a správě celkem 13 miliard korun finančních rezerv, které podnik bez výběrového řízení ukládal na konta bank a finančních skupin.
Kvůli podezřelému hospodaření podal NKÚ na Lesy ČR dokonce trestní oznámení. Podle expertů na korupci a nevládních organizací, jako je Ekologický právní servis, by hrozba kontrol od NKÚ měla u veřejně vlastněných firem preventivní odstrašující účinek, a mohla by tak uplácení omezit.
Víte z vašeho okolí o podezřelých obchodech firmy vlastněné krajem nebo obcí? Dejte mi vědět na Facebooku.
