Praha - Česká ekonomika je stále více tažená službami, zatímco podíl zpracovatelského průmyslu klesá. Analytici si tento vývoj pochvalují, protože tak klesá naše závislost na poptávce v zahraničí. Slovensko zažilo průmyslovou renesanci až v uplynulém desetiletí. Právě proto jejich HDP nyní roste rychleji než v Česku.
Jak uvedla ve čtvrtek předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová, průmyslová výroba přispívá na český HDP stále méně.
V 90. letech naše ekonomika začínala s více než čtyřicetiprocentním podílem zpracovatelského průmyslu. V roce 2010 už na tvorbu HDP podle údajů na webu ČSÚ přispívala výroba jen zhruba 36 procenty, nárůst na více než 46 procent zaznamenal naopak sektor služeb.
"Česko má tendenci přibližovat se vyspělým ekonomikám," komentuje analytik finančních trhů Next Finance Martin Prokop. Čím je trh obecně vyspělejší, tím více se služby na HDP podílejí. Například ve Spojených státech až ze dvou třetin.
Služby jsou stabilnější
Přesun ke službám přitom ekonomice spíše prospívá. Tento sektor je stabilnější a trh přestává záviset na vývozu do ciziny. Na tuto provázanost Česko doplatilo například v roce 2009, kdy tamní ekonomiku zasáhl pokles německé poptávky.
Další výhodou orientace na služby je, že nehrozí odliv jejich poskytovatelů do zemí s levnou pracovní silou, především do východní Asie, jako se děje u výrobců zboží. "Většina služeb se musí nacházet v bezprostřední blízkosti zákazníka. Zboží dovézt lze. Službu málokdy," vysvětluje Prokop.
"Holič, restauratér nebo taxikář zakládá svůj byznys na poptávce lidí v dané lokalitě, a tím pádem se velká část služeb nedá přesouvat do zahraničí," potvrzuje analytik GE Money Bank Petr Gapko.
Jak navíc doplňuje Zdeněk Hrdlička ze skupiny PwC, služby jsou vysoce pracovně náročné, a dávají tak uplatnění velkému množství lidí. Kromě toho jsou méně náchylné na zahraniční šoky.
Proč Slovensko roste více
Vývoj na Slovensku se od českého scénáře liší. Zatímco v roce 1990 byly hlavním tahounem služby, v posledním desetiletí je převálcovala průmyslová výroba.
Rozvoj výroby podle analytiků umožnily například vysoké investiční pobídky, na něž tamní politici přitáhli vysoké množství zahraničních podniků. "Zatímco míra investic v ČR v minulém roce poklesla o 1,2 procenta, na Slovensku tvorba fixního kapitálu vzrostla o 3,7 procenta," uvádí Prokop.
Z tohoto důvodu také Slovensko v posledních letech roste rychleji než náš trh.
Jak je z údajů ČSÚ patrné, kromě období bankovní krize, se kterou se Česko potýkalo v letech 1997 a 1998, se slovenský reálný produkt nacházel až do roku 2005 pod tím naším. Počáteční propad po rozpadu východního bloku byl u sousedů dokonce mnohem hlubší.
K obratu došlo podle Eurostatu v roce 2004, kdy nás Slováci předběhli. Jak je patrné, důvodem není vstup Slovenska do eurozóny (a několikaletá příprava na něj), ale především rostoucí orientace na průmysl. Tamní ekonomika je stejně jako naše otevřená a silně se orientuje především na Německo. Aktuálně tam putuje pětina slovenského vývozu.
"Jedním z hlavních argumentů rychlejšího růstu slovenské ekonomiky je její nižší úroveň," myslí si hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Trhy, které mají potenciál růst, lákají investory mnohem více. "Slovensko bylo v tomto ohledu časově o něco zpožděno za Českou republikou," doplňuje Gapko.
"V příštích letech by se ale situace na Slovensku měla změnit a podíl služeb na domácím produktu narůstat," pokračuje analytik GE Money Bank. Mzdy a náklady práce tu totiž postupně porostou a pro zahraniční investory se tak stanou atraktivní méně vyspělé země.
