Zjistila to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. Z ní také vyplývá, že rozdělování dotací z programů na podporu rozvoje hospodářsky slabších regionů provázely chyby v zadávání veřejných zakázek a účetnictví.
Obce a sdružení, které peníze získaly od státu, je často použily na jiný účel, než byly určeny.
Poslanecký lobbing
"U žádného z kontrolovaných programů nebylo prakticky možné vyhodnotit přínosy pro hospodářský a sociální rozvoj regionů," uvedl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal.
Příkladem podle kontrolorů může být program Ministerstva financí, ze kterého se měla podporovat obnova regionální infrastruktury. Nejvyšší kontrolní úřad ale tvrdí, že v letech 2002 až 2005 byly z tohoto programu nesystémově poskytnuty více než čtyři miliardy korun.
A pouze čtvrtina peněz směřovala do chudých regionů s vysokou nezaměstnaností. Tedy například na severní Moravu nebo do severních Čech, jak to určila vláda ve svých usneseních.
Většinu peněz z tohoto programu totiž rozeslali v rámci pozměňovacích návrzích při schvalování státního rozpočtu poslanci do svých regionů bez ohledu na to, zda jde o chudé kraje nebo obce.
"Způsob státní podpory založený na poslanecké iniciativě odporuje základním principům programového financování obnovy majetku," uvedl Dohnal.
Valná část peněz šla na investice a opravy sportovních zařízení. Podle kontrolorů resort financí jenom zpětně kontroloval, zda dotace odpovídají pravidlům stanoveným v podmínkách jejich poskytnutí.
"U většiny kontrolovaných akcí žadatelé nezbytnost stavby zdůvodňovali potřebou zlepšit kvalitu zázemí pro sport a relaxaci obyvatel, rozšířit kapacitu sportovních zařízení a podobně," je napsáno v kontrolní zprávě týmu vedeném Marií Hoškovou.
Jeleny vystřídaly koně
Průměrná výše podpory byla podle kontrolorů necelých šest milionů korun. Vůbec nejvyšší částku poskytl resort financí na rekonstrukci a dostavbu areálu Městského stadionu v Liberci, a to ve výši 165 milionů korun.
Kontroloři prověřovali také to, jak s dotacemi nakládala města a sdružení, která je dostala. A i tam zjistily vážná pochybení.
Město Svitavy tak například nedodrželo podmínku ministerstva pro místní rozvoj nepřevádět majetek pořízený s účastí dotace po dobu pěti let na jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
I za pomoci třímilionové dotace od státu vybudovalo průmyslovou zónu na pozemcích o rozloze 32 tisíc metrů čtverečních. Rok a půl po dokončení odprodalo plnou třetinu fyzické osobě.
Města Králův Dvůr a Svitavy, obec Lažiště a fotbalový klub SIAD Most zase přidělily veřejné zakázky v celkové ceně 68,5 milionů korun uchazečům protizákonně.
Město Loket zase čerpalo dotaci 5,5 milionů korun na rekonstrukci bývalého muničního skladu na ekofarmu pro chov jelenovité zvěře. Stavbu však po jejím dokončení pronajalo v rozporu s tím, co slibovalo, na deset let fyzické osobě k chovu a výcviku jezdeckých koní.
Místo staveb skútr a rolba
Ministerstvo také povolilo nakoupit za 11 milionů korun nábytek, sněžný skútr, rolbu nebo výpočetní techniku i když v podmínkách dotace bylo stanoveno, že se s ní mohou platit pouze stavební práce.
Zpráva také několikrát zmiňuje to, jak s dotacemi nakládal klub SK Kladno. Ten platil i práce, které se neuskutečnily nebo uzavřel smlouvu na práce za 12,9 milionu korun. Sumu pak postupně uzavřenými dodatky navýšil téměř trojnásobně.
Občanské sdružení SK Kladno má z příštího rozpočtu získat dotaci ve výši 25 milionů korun na rekonstrukci stadionu Františka Kloze. Na něm má trénovat prvoligový klub SK Kladno, v jehož čele bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus.
O tom, zda SK Kladno dotaci získá, rozhodne rozpočtový výbor sněmovny.
