Praha - Z plánů státem ovládané skupiny ČEZ dostavět dva bloky Jaderné elektrárny Temelín může sejít. Důvodem pro zrušení tendru může být úterní rozhodnutí Evropského parlamentu pokračovat dál v plném rozsahu v aukcích levných emisních povolenek.

S případným dalším poklesem cen povolenek totiž podle odborníků dojde ke zlevnění silové elektřiny. Současně nebude motivace investovat do nízkoemisních zdrojů.

„Každá taková událost snižující cenu silové elektřiny snižuje i pravděpodobnost kladného rozhodnutí o dostavbě Temelína," vysvětluje Jiří Gavor, jednatel poradenské společnosti ENA.

Podle odhadů analytika společnosti Patria Direct Tomáše Sýkory představuje každé zlevnění emisní povolenky o jedno euro pokles ceny silové elektřiny o zhruba osm centů za MWh.

Ekonomická návratnost investice do dostavby Temelína vyžaduje podle Gavora průměrnou cenu silové elektřiny minimálně na úrovni 65 eur za MWh. Ta se v současné době pohybuje okolo 40 eur za MWh.

Nahrává to uhelným elektrárnám

To, že rozhodnutí Evropského parlamentu možná zapříčiní problémy s tendrem na dostavbu Temelína, potvrzuje i sám ČEZ. „Rozhodnutí není příznivé pro budoucí výstavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín, stejně tak jako pro výstavbu jakýchkoliv nových nízkoemisních zdrojů," sdělila deníku Aktuálně.cz mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová.

Zachování aktuální hladiny cen emisních povolenek tak nahrává zejména uhelným elektrárnám. „Energetické společnosti i nadále bohužel nebudou motivovány k investicím do nich bez jakýchkoliv záruk, když se jim nejvíce vyplatí provozovat staré uhelné elektrárny," říká Půlpánová.

Profitovat z poklesu cen emisních povolenek by mohly také domácnosti, na jejichž celkových účtech se silová elektřina podílí 40 procenty. "Energie ale zůstane v uvozovkách špinavá," dodává k tomu stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban z ČSSD.

Pokud by se skutečně i nadále pokračovalo v současném obchodování s emisními povolenkami, "přišel" by stát podle expertů o desítky miliard korun. Česká republika měla totiž v plánu "vytěžit" mezi lety 2013 a 2020 z aukcí celkem 342 milionů povolenek 40 až 120 miliard korun.

Při současné ceně povolenky, pohybující se okolo tří eur za MWh, by totiž nebyla podle Sýkory schopna dosáhnout ani té minimální hranice. A hrozí, že pokud současný systém obchodování bude pokračovat, přiblíží se cena povolenky ještě více k nule.

Ještě není úplně rozhodnuto

"Úterní hlasování Evropského parlamentu signalizuje převažující názor, že systém obchodování s emisními povolenkami je v pořádku a není potřeba jej rehabilitovat. Tím však europoslanci nepřímo vzkazují, že je správné vyrábět i nadále elektřinu z uhelných elektráren," říká ředitel divize obchod skupiny ČEZ Alan Svoboda.

Rozhodnutí ale ještě není úplně definitivní. Jak se bude situace dále vyvíjet, se ukáže v následujících dnech. Evropská komise má totiž do pátku prostor vyjádřit se k hlasování Evropského parlamentu. Podle Ministerstva životního prostředí ČR je také otázkou, zda sám Evropský parlament ještě nepřijde s upraveným návrhem.

Ceny spadly pod tři eura za tunu

Bezprostředně poté, co Evropský parlament rozhodl o zachování současných obchodů s povolenkami, klesly jejich ceny o dvě eura - z úrovní okolo pěti eur na tři eura za tunu CO2. Podobný pokles (o zhruba 1,5 eura za MWh) vykázaly i ceny silové elektřiny. Ty se podle Sýkory snížily ze 41 eur za MWh na 39,5 eura za MWh. Akcie ČEZu pak na výsledky hlasování v úterý zareagovaly propadem o téměř tři procenta.

Návrh odložit aukci 900 milionů povolenek na vypouštění průmyslových škodlivin do ovzduší odmítl Evropský parlament těsnou většinou v poměru 334 ku 315. Evropská komise si od zamítnutého opatření slibovala zvýšení ceny povolenek, oživení trhu s nimi a také podnět technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Největším problémem současného unijního systému obchodování s povolenkami, který chtěla komise řešit, je jejich nízká cena. Ta do značné míry souvisí s tím, jak v mnoha oborech poklesla kvůli krizi ekonomická aktivita. Na trhu je tak k dispozici množství nevyužitých povolenek, což vedlo k poklesu cen z původních asi 30 eur za tunu oxidu uhličitého pod pět eur za tunu, a tím i nižší motivaci podniků využívat šetrné technologie.