Brno - Míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla na 6,8 procenta z prosincových šesti procent, rostla tak výrazně rychleji, než se čekalo.
Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, se zvýšil na 383 842 osob.
S každým novým měsícem se na úřadech práce v celé republice vytvářejí fronty těch, kdo se jdou jako čerstvě nezaměstnaní přihlásit do jejich evidence. Převažují mezi nimi až na výjimky muži.
Propouštění spojené s dopady nebo očekáváním hospodářské krize se víc dotýká právě jich. Podíl žen mezi nezaměstnanými v posledních měsících neustále klesá. Zatímco loni v srpnu tvořily 57 procent ze všech nezaměstnaných ženy, v prosinci už jich bylo jen 52 procent.
Vyjádřeno v absolutních číslech se počet nezaměstnaných žen příliš nezvedá, zatímco mužů je každý měsíc o něco víc.
"Je to velmi jednoduše dáno tím, že hlavní obory, které v současnosti propouštějí, zaměstnávají spíš muže. A to pravděpodobně i v měřítku celé republiky," poznamenal vedoucí břeclavského úřadu práce Lubomír Marko.
| Jak zmírnit dopady krize? Blogeři hledají odpověď |
Ženy shánějí práci čím dál hůř
Zároveň se však lidé z úřadů práce shodují, že ženy nezaměstnanost ohrožuje více než muže. Nejhůře shánějí práci matky malých dětí a ty, které už překročily padesátku.
"Patří obecně k hůře zaměstnatelným skupinám. A nyní se jejich pozice ještě zhorší. Když počet nezaměstnaných roste a zaměstnavatelé si při obsazování pozic mohou vybírat, dají zpravidla přednost mladšímu muži před matkou s malými dětmi," uvedla mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Ondráková.
Situaci by podle ní mohla vyřešit nabídka částečných úvazků. Ta je však zoufale omezená, přestože ženy by o ně zájem měly.
To však platí hlavně ve městech. Ženy z menších obcí o zkrácené úvazky příliš velký zájem nemají. "Ve městě se dá mnohem jednodušeji a laciněji cestovat. Kdežto pokud by žena dojížděla za prací, mzda za částečný úvazek by jí pomalu nepokryla ani náklady," konstatoval Marko.
Aspoň trochu propouštějí skoro všichni
Na ekonomickou krizi reagují nejen podniky, které její dopady pocítily na klesajícím počtu objednávek, ale i ty, jichž se zatím ještě nedotkla.
"U nás například není žádný podnik, který by propouštěl nejvíc. Ale zato všichni opatrně zeštíhlují. Buďto mírně propouští, nebo například končící smlouvy na dobu určitou neprodlužují teď, ale plánují to udělat třeba za půl roku," nastínil ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva.
Kritéria, koho propustit, a koho ne, se liší především podle velikosti podniku. Některá hlediska však mají zaměstnavatelé společná.
"V naprosté většině případů je zajímá přesnost práce, zájem o ni a ochota dát něco navíc. U menších firem pak i věrnost zaměstnavateli. Slýchávám formulace - když jsme je potřebovali, pomohli nám, takže přijdou na řadu až poslední," doplnil šéf vyškovského úřadu práce Jan Marek.
