Prostějov - Tisíce lidi v Prostějově teď žijí v nejistotě. Bojí se totiž, že zkrachuje jedna z největších továren ve městě, společnost Oděvní průmysl.
Pro město je to rodinné stříbro. Šití oděvů k městu na Hané neodmyslitelně patří, obleky se tu šijí už do roku 1491, kdy byl ve městě založen krejčovský cech. V 1858 v Prostějově založil Maier Mandl založil první továrnu na výrobu konfekce v Evropě, později desítkám výrobců ve městě dominovali Arnošt Rolný a Jan Nehera.
V dobách své největší slávy zaměstnávala společnost Oděvní podnik Prostějov až pětinásobek lidí, co teď.
Rozhodne se v Brně
To ale dávno neplatí. Nyní je ve firmě zhruba 1500 zaměstnanců. A o osudu firmy se už nerozhoduje v Prostějově, ale u soudu v Brně.
Vedení firmy dnes podalo žádost o zahájení insolvenčního řízení a soud ho přijal. "Představenstvo OP Prostějov dnes podalo u Krajského soudu v Brně návrh na zahájení insolvenčního řízení. Prioritním cílem je i nadále pokračovat ve výrobě a udržet zaměstnanost i v rámci insolvence. Současné vedení považuje za optimální variantu řešení insolvence formou reorganizace. O všech dalších krocích budou nyní rozhodovat věřitelé a schvalovat je následně soud," uvedl mluvčí firmy Karel Samec.
A zatímco vedení firmy, která stále patří mezi největší středoevropské společnosti v oboru, věří v zachování výroby, lidé ve městě už tak velcí optimisté nejsou. „Vždyť to jde od devíti k pěti. Asii těžko můžeme konkurovat a když se k tomu přidá to, jak z firmy mizí peníze, tak se není co divit," říká Richard Malý, jehož vnučka v továrně pracuje. „OP dělalo vždycky dobré jméno městu, v oblecích chodili politici, oblékali se sportovci. Kdyby muselo OP skončit, bylo by to dost špatné," dodává Richard Malý.
Zvěsti o tunelování a vysávání firmy jsou teď nejčastějším tématem, když řeč dojde na situaci v OP. „Máme strach, informací je málo, pořád se šíří nějaké drby a fámy," říká jedna z pracovnic firmy. „Ať mi někdo neříká, že se tak rychle z prosperující firmy stane společnost téměř na odpis. To není normální," říká další Prostějova Karel Rychlík.
Čtyři dny v práci
Lidé, jejichž platy nepatří rozhodně k nejvyšším, už tak kvůli problémům ve firmě chodí do práce jenom čtyři dny. Do práce lidé nechodí v pondělí, čtyřdenní pracovní týden má platit dva měsíce. „Bylo by to fajn mít prodloužený víkend, ale ta nejistota je hrozná. Pokud OP skončí, budeme hledat práci jenom velmi obtížně," vysvětluje další zaměstnankyně firmy.
Mluvčí prostějovského úřadu práce Adolf Tomandl řekl, že pokud by OP v budoucnu musel propustit všechny pracovníky, míra nezaměstnanosti by na Prostějovsku výrazně vzrostla.
"Konkrétní číslo není možné říci, protože ne všichni pracovníci bydlí v okrese Prostějov. Ne všichni propuštění by se také přišli zaregistrovat na úřad práce, protože by si hledali dopředu novou práci," uvedl Tomandl. Na Prostějovsku činila na konci loňského roku míra nezaměstnanosti 9,9 procenta. Bez práce bylo přes 5500 lidí.
OP má svoji poslední pobočku v Jeseníku, ve které pracuje přes 200 lidí. I jejich případné propuštění by výrazně zvýšilo míru nezaměstnanosti v okrese, který v prosinci vykázal nejvyšší míru nezaměstnanosti v Česku.
"Na poměry Jesenicka je pobočka OP významný zaměstnavatel. Pokud by přestala fungovat, nezaměstnanost by se mohla zvednout asi o procentní bod," uvedl ředitel jesenického úřadu práce Martin Viterna. Na Jesenicku dosahovala na konci roku míra nezaměstnanosti 16,9 procenta, místo hledalo 3251 lidí.
Banky váhají s dluhy
OP ještě na začátku roku 2008 zaměstnával více než 3000 lidí, nyní má 1500 zaměstnanců Firma dále provozuje v Česku a na Slovensku 84 obchodů. Podnik loni podle odhadů hospodařil se ztrátou 400 milionů korun při tržbách 1,3 miliardy. Předloni firmě klesly tržby zhruba o 550 milionů na 1,94 miliardy korun při rekordní ztrátě 1,085 miliardy korun. Ještě v roce 2007 přitom OP vykázal zisk 13,7 milionu korun. Společnost ale pak postupně pozavírala své pobočky v Ostravě, Uherském Hradišti, Olomouci a v Lošticích.
OP dluží finančním ústavům zhruba 1,2 miliardy korun, věřiteli jsou Česká spořitelna. Citibank a Raiffeisenbank. Firma už bankám nabídla, aby mu smazaly polovinu dluhu. Česká spořitelna zatím jako jediná s plánem souhlasí.
„Pokud platí, že podnik má životaschopnou část svého byznysu, nevidíme důvod, proč ho posílat do konkurzu. U OP Prostějov chceme nadále podporovat nelikvidační řešení situace. Intenzivně o tom vyjednáváme jak s bankami, tak s vedením podniku," uvedla v deníku E15 mluvčí Kristýna Havligerová.
