Praha - České daňové zákony mají podle daňových poradců ze společnosti PricewaterhouseCoopers díru - narozdíl od jiných v Česku obvyklých přírodních pohrom totiž vůbec nepamatují na sněhové kalamity.
Ministerstvo financí na dotaz Aktuálně.cz připustilo, že zákon by si změnu zasloužil.
Přelom listopadu a prosince totiž důrazně připomněl nejméně čtvrtmiliardové škody, které způsobila sněhová kalamita letos v lednu.
Sněhová díra v daňovém zákoně
V Praze se pod sněhem propadla první střecha, nárůst podobných případů hlásí od listopadu i pojišťovny. Doprava v Praze a jinde v republice kvůli sněhu několikrát zkolabovala, tání zablokovalo linku metra C. Do kalendářní zimy přitom schází skoro dva týdny.
Kalamitou postižené firmy ale daňové úlevy čekat nemohou. Spíš naopak.
"Pokud vám vichřice odfoukne střechu, můžete si o tuto škodu snížit základ daně. Když se vám ale propadne pod tíhou sněhu nebo vám kvůli kalamitě vzniknou škody, máte smůlu. Do daňového přiznání si tyto škody dát nemůžete," tvrdí Lenka Mrázová, ředitelka v daňovém a právním oddělení PwC Česká republika.
Sníh se ale prodraží i firmám, kterým zrovna nezbořil střechu nad hlavou. "Zaměstnanec, který nedorazí do práce kvůli kalamitě, také zůstane vašim nákladem, neboť i tento den mu náleží mzda," upozorňuje daňová expertka Mrázová.
"Zákonodárci zapomněli zohlednit škody způsobené bílou nadílkou v zákoně o daních z příjmů," dodává. seznam živelních katastrof v zákoně o daních z příjmů by se tak podle ní měl rozšířit i o sněhovou kalamitu.
Za pravdu jí dává i jen letmý výčet škod z letošního ledna.
Ministerstvo: Řešení lze připustit
Těžký sníh během tehdejší kalamity prolomil například střechu jednoho z pavilonů brněnského výstaviště, část průmyslové haly v obci Chrast na Chrudimsku, střechu na autobusovém nádraží v Milevsku, na atletické hale v Hodoníně, nebo na zemědělském družstvu v Sedlnicích na Novojičínsku.
Fakt, že se to letošní zimu může opakovat, připomněl 7. prosinec, kdy se v pražském divadle v Dlouhé propadla skleněná střecha.
Ministerstvo financí upozorňuje, že stávající úprava v zákoně o daních z příjmů, která umožňuje za daňový výdaj uznat škodu vzniklou v důsledku živelné pohromy je úpravou letitou.
"Pro vymezení živelné pohromy bylo původním záměrem neodchylovat se od podmínek v pojistných smlouvách," vysvětluje mluvčí ministerstva Radek Ležatka.
Nejde tak podle něj ani tak o opomenutí poslanců jako spíš o to, že pojem sněhová kalamita je fenomén posledních let, který je navíc hůř "měřitelný" třeba co do množství a místa.
"Nicméně lze připustit, že řešení je možné zvážit v souvislosti s připravovaným novým zákonem o daních z příjmů," uvedl mluvčí.
Už první nadílka nadcházející zimy přitom způsobila škody za desítky milionů.
"Likvidátoři Allianz pojišťovny už se zabývají zimními případy od konce listopadu. Od té doby už Allianz eviduje pojistné událostí za několik desítek milionů korun," informoval téhož dne mluvčí Allianz Václav Bálek.
"Vydatné sněžení v uplynulých dvou dnech způsobilo klientům Generali na 350 škod za 18 milionů korun," informovala déle než týden před tím také pojišťovna Generali.
Kalamita leden 2010: škody za čtvrt miliardy
Lednová sněhová kalamita způsobila klientům pojišťoven tisíce škod minimálně za 227 milionů korun (viz grafy). Nejvíce pojistných událostí vzniklo tehdy v Praze a ve středních Čechách. Současná kalamita z přelomu listopadu a prosince podle pojišťoven nejvíce postihla Moravu.
Podle Mrázové z PwC zákonodárci naštěstí pamatovali aspoň na náklady vzniklé odklízením sněhu. Do nákladů si můžete dát i brigádníky, kteří vám s odklízením pomohou. Finanční úřad jistě nebude zpochybňovat, ani když si vaše firma pořídí příslušnou techniku," tvrdí ředitelka.
