Ten rozhodl také o žalobě společnosti Billa a Julius Meinl, které za zakázanou kartelovou dohodu o cenách dostaly pokutu ve výši 51 milionů korun, jednu z nejvyšších, kterou kdy úřad uložil.
Soud v tomto případě potvrdil, že došlo k zakázané dohodě. O samotné výši pokuty ale musí úřad rozhodnout znovu. Při výpočtu výše pokuty totiž nebyla podle soudu zohledněna skutečná délka, po kterou dohoda trvala.
Zakázané smlouvy
ČEZ dostal sedm a půl milionu korun pokuty za to, že před sedmi roky uzavřela se svými odběrateli smlouvy, ve kterých byly protizákonné body. Ty se týkaly zpětného dovozu elektřiny, kterou předtím prodala firma na vývoz ze země.
ČEZ uzavřel smlouvy o vývozu elektřiny v letech 1999 až 2003 se společnostmi Czechpol Energy, Petro Carbo, Coal Energy a Sence Progress.
"Ve smlouvách bylo ustanovení, podle kterého tyto společnosti nesměly prodávat elektřinu, kterou nakoupily za nižší ceny než byla pro tuzemské odběratele, zpět do Česka. To je zakázaná a neplatná dohoda, která omezovala konkurenční prostředí. Zákaz zpětného dovozu elektřiny mohl nepříznivě ovlivnit ceny pro konečné spotřebitele," uvedl tehdejší předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář
Krajský soud v Brně nyní zamítl žalobu společnosti ČEZ, která s udělením pokuty nesouhlasila.
ČEZ se už s antimonopolním úřadem soudil jednou. V lednu 2000 uložil ÚOHS firmě zaplatit deset milionů korun za zneužití dominantního postavení. Toho se ČEZ dopustil o rok dříve tím, že bez objektivního důvodu znevýhodnil při odběru uhlí jednoho ze čtyř dodavatelů - Mosteckou uhelnou společnost.
V odvolacím řízení byla pokuta antimonopolním úřad snížena na 7,5 milionu korun. Rozhodnutí úřadu později potvrdil i soud, k němuž se ČEZ odvolal.
Dohody a informace
V případě společností Billa a Julius Meinl, který už na českém trhu nepůsobí, zjistil antimonopolní úřad, že se obě firmy v minulosti dohodly na koordinaci a sjednocování nákupních cen zboží a taky na obchodních podmínkách vůči dodavatelům.
Obě firmy provozují nákupní centra si mezi sebou vyměňovaly informace o svých nákupních cenách a systému bonusů a slev a požadovaly po svých dodavatelích stejné podmínky pro obě společnosti.
Nezákonný byl podle rozhodnutí antimonopolního úřadu i požadavek obou společností na další platbu, takzvaný alianční bonus, odůvodněný v podstatě jen možností dodávat stejný sortiment do obou obchodních sítí.
V případě nesouhlasu se stanovenými podmínkami se dodavatelé vystavovali nebezpečí, že oba řetězce od smlouvy odstoupí. "Záměrem obou společností (Billa a Julius Meinl) bylo dosáhnout vyššího zisku, ne však cestou férové soutěže, ale zakázanou dohodou," uvedl antimonopolní úřad v rozhodnutí.
V tomto případě vydá předseda úřadu nové rozhodnutí o pokutě.
