Štrasburk - Česko poškozovalo malé akcionáře. Nedokázalo je dostatečně ochránit. Majitelé akcií mohli přijít o miliardy korun.

Tímto verdiktem vyhověl - s definitivní platností - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku třem žalobám drobných akcionářů, kteří se cítili poškozeni při přebírání tuzemských firem většinovými majiteli.

Postupu se říkalo podle příslušného zákona "vytlačování malých akcionářů", anglickým termínem squeeze-out.

Štrasburský soud pro porušení práva na soudní ochranu přiznal stěžovatelům odškodnění převyšující patnáct tisíc eur.

Poškodili jste je

Na Evropský soud pro lidská práva se obrátil Rakušan Bruno Kohlhofer a Roman Minarik a Susanne Minarik z Německa. A také zástupci společnosti Solaris.

Všichni byli menšinovými akcionáři u společností působících v Česku. Nelíbil se jim postup, jakým bylo rozhodnuto o tom, že vládu ve firmách přebírají většinoví vlastníci.

V případě firmy Českomoravský cement, o niž šlo, došlo k zániku firmy bez likvidace, 98 procent akcií změnilo vlastníka a menšinoví vlastníci získali 753 korun za jednu 250korunovou akcii.

Podle stěžovatelů jim ale české právo neumožnilo dostatečně se bránit. Se svými žalobami akcionáři neuspěli u soudů, včetně Nejvyššího a Ústavního.

Evropský soud rozhodl, že české zákony neumožňovaly drobným akcionářům dostatečný přístup k soudu, a tedy možnost ochrany proti vyvlastnění.

Přišli o miliardy

Podle novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohli k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách. Menšinoví akcionáři si ale stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie.

Menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu přišli o podíly ve více jak 600 firmách.

Za své akcie dosud dostali malí akcionáři celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali.

Ústavní soud ale zákon umožňující squeez-out nezrušil, nebyl podle něj protiústavní.