Pátá společnost distribuující elektřinu se dostala pod absolutní kontrolu skupiny ČEZ. Jelikož energetický gigant měl v Severočeské energetice více než 90 procent, využil práva svolat valnou hromadu, na které si odhlasoval, že vyvlastní podíly zbylých, malých akcionářů.
Kromě těchto distribučních společností si ČEZ podmanil i Severočeské doly a Škodu Praha. Využil zákona o vyvlastnění, takzvaného squeeze-outu, který tyto zákroky velkých proti malým povoluje od června roku 2005.
Devět vyvlastněných miliard
ČEZ není sám, kdo zákon využil - nuceným nákupem Severočeské energetiky jen končí velká etapa vyvlastňování. Stejně se zachovala při odkupu akcií České pojišťovny finanční skupina PPF, nebo například firma SABMiller u akcionářů Plzeňského prazdroje.
Infobox
Vyvlastnění minoritních akcionářů je když:
- Majoritní vlastník musí mít více než 90 procent akcií
- Jeho povinností je svolat valnou hromadu, která vyvlastnění schválí
- Jelikož má nadpoloviční většinu, rozhoduje se téměř automaticky
- Zákon o vyvlastnění (tzv. squeeze-out) začal platit v červenci loňského roku
Jen na tyto akce padla celá třetina z devíti miliard, které byly na vyvlastnění použity.
"Do dnešního dne byli takto vyvlastněni akcionáři 230 společností," řekl deníku Aktuálně.cz, předseda Ochranného svazu malých akcionářů (OSMA) Karel Staněk.
Nedočkaví akcionáři
Ovšem většina squeeze-out operací se uskutečnila během prvních měsíců platnosti zákona. Majoritní vlastníci se na svoji šanci dlouho těšili a v prvních třech měsících platnosti legislativy ji využilo 80 procent z celkového počtu vyvlastnění.
V posledních měsících je možné procesy vyvlastnění spočítat už na prstech jedné ruky.
Přesto je český squeeze-out kritizován z mnoha stran. Největším odpůrcem tohoto zákona je svaz OSMA.
"Tento zákon je protiústavní a je možné ho považovat za způsob, jak mohou velcí akcionáři oloupit minoritní vlastníky akcií," myslí si předseda OSMA Karel Staněk.
Ohlasy z Bruselu
"Nejen, že jsme ho napadli u ústavního soudu a žádáme zrušení, ale stížnost jsme poslali i do Bruselu," říká Karel Staněk.
Podle něj Evropská unie již v dubnu zahájila řízení s Českou republikou ohledně zákona o vyvlastnění. Zatím to není ve fázi soudního řízení, ovšem minimálně pět bodů v dané stížnosti považují unijní úředníci za závažné a vyslovili tak své pochyby o zákonu, říká Staněk.
"Pokud by skutečně Brusel vyhověl naší stížnosti, otevřel by se prostor k reálnému protiplnění, které minoritním akcionářům po právu náleží. To, co většinoví akcionáři těm malým dali, to byla skoro loupež," domnívá se Karel Staněk.
O tom, že zákon není příliš dobře napsaný, však vědí sami zákonodárci. Novelu inicioval poslanec Doležal z ODS. Později se však za přijetí squeeze-out statutu omluvil nejen Vladimír Tlustý jako šéf poslaneckého klubu ODS, ale i Mirek Topolánek jako předseda strany.
Podhodnocené podíly
"Příklad Plzeňského Prazdroje mluví za vše. Firma SABMiller sice nabídla téměř 18 tisíc korun za akcii, podle odborníků by však tato částka měla být o několik tisíc vyšší, ne-li dvojnásobná," tvrdí Staněk.
Na postup firem při vyvlastňování si tak nakonec stěžovali i samotní minoritní akcionáři, někteří dokonce podali žaloby k soudu.
O svých zkušenostech hovořil například Josef Novotný, bývalý starosta města Bystřice nad Pernštejnem.
"Na valné hromadě na jaře loňského roku firma E.ON převedla minoritní akcionáře do firmy E.ON Česká republika, která byla pouze poradenskou společností. Sama si pak ponechala firmy Energetika a Distribuce," uvádí senátor Novotný.
"Za naše akcie nám pak nabídli 3600 korun. Podle nezávislého posudku, který jsme si nechali zpracovat, by se ona částka měla pohybovat nad deseti tisíci," doplňuje Novotný. Dodává ještě, že na firmu podal jménem města žalobu, která zpochybňuje již první krok, kterým bylo rozdělení akcionářů do různých firem.
