Praha, Frankfurt nad Mohanem - Finanční trhy začínají opět euru věřit a evropské banky postupně vracejí peníze, které si před rokem masivně napůjčovaly. Domácnosti se ale přesto drží zpátky a nadále šetří.
Svět běžných spotřebitelů je totiž od toho investorského zcela odtržený a neustále v něm panuje "špatná nálada", shodují se ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz.
Současně ale věří, že ke zlepšení jednou dojde a Evropané budou opět utrácet jako před krizí. Jen to pár let potrvá.
Nejdřív práce, potom nákupy
Za nechutí nakupovat a půjčovat si na to peníze stojí hlavně nejistota, zda lidem zůstane současná práce. Stále více Evropanů už ani místo nemá.
Rekordní hodnoty dosáhla prosincová míra nezaměstnanosti, držela jak v celé Evropské unii (10,7 procenta), tak v eurozóně (11,7 procenta).
Že mají lidé "blbou náladu", si myslí například Jiří Cihlář z Next Finance. "Stačí se podívat na jih eurozóny, jak je zde vysoká míra nezaměstnanosti. Nelze se divit, že domácnosti neutrácejí," říká a dodává, že dlouhodobě nerostou ani reálné mzdy.
Spotřeba domácností v EU i v eurozóně se během třetího čtvrtletí 2012 (čerstvější údaje dosud nejsou k dispozici) meziročně snížila. Souvisle padá již od konce roku 2011. V Řecku došlo podle Eurostatu k poklesu o 8,4 procenta, v Itálii o 4,8 procenta a v Maďarsku o 3,9 procenta. Zlepšení zaznamenalo například Estonsko (o 6,5 procenta) nebo Lotyšsko (o 5,1 procenta).
Za hlavní příčinu považuje Evropská centrální banka neochotu lidí půjčovat si peníze. Například v tuzemsku klesl podle České bankovní asociace objem poskytnutých spotřebitelských úvěrů o dvě procenta. Zlepšení zaznamenaly na konci listopadu pouze úvěry na bydlení, dále pak hypotéky (meziroční nárůst o 6,7 procenta).
"Domácnosti jsou v době krize obecně opatrnější, peníze v rukách několikrát otočí, než je vydají, a do investic se jim nechce," potvrzuje Cihlář.
Šetření si vynahradíme, ale potrvá to
Aby se nálada zlepšila, musí lidé podle Petra Gapka z GE Money Bank věřit, že jim dlouhodobě zůstane práce a že tak zvládnou splácet nějakou půjčku. "Takže si musíme počkat, až se naše ekonomika zvedne, začne růst a sníží se nezaměstnanost," je přesvědčen analytik.
Bojovat proti nejistotě mohou vlády i jiným způsobem - podle Tomáše Vlka ze skupiny Patria by se například měly zlepšit podmínky pro podnikání. Sám se ale s názorem, že by měl někdo lidi do utrácení a úvěrů tlačit, příliš neztotožňuje.
Marek Dřímal z Komerční banky považuje za základ stabilní ekonomické prostředí, kde lidé vědí, jaké daně a jakou politiku v následujících měsících či letech očekávat. "Pokud dochází k neustálým změnám, budou logicky opatrnější," uvádí expert.
Hrozí, že už nikdy nebudou lidé utrácet tolik jako před krizí? Například proto, že se lidé naučili šetřit a už jim to zůstane?
Analytici růst očekávají, je tu však podle nich spousta "ale". Oživení navíc potrvá roky.
Podle Dřímala by se jak eurozóna, tak Česko měly na předkrizovou úroveň vrátit nejdříve v roce 2015. Lidé ale podle něj každopádně začnou zase jednou utrácet. "V době úsporných opatření sice můžou šetřit, ale až se ekonomika rozjede, určitě si budou chtít těžké předchozí roky nahradit," doufá odborník z Komerční banky.
"Spotřeba domácností bude stoupat až poté, co začne odeznívat evropská krize," myslí si Cihlář. Dokud lidé neuvidí růžovější budoucnost a nebudou mít naději na stabilní příjem, rozhazovat peníze nebudou. To může podle analytika Next Finance trvat několik měsíců i let.
Oživení s otazníkem
Jak na únorové konferenci zdůraznil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, evropský finanční trh se staví na nohy. Bankám se do konce ledna podařilo splatit 140,6 miliardy eur z celkových 489,2 miliardy, které si před rokem vypůjčily v rámci dlouhodobých refinančních operací (LTROs).
Problematickým trhům zároveň klesají náklady na zadlužení. Ve všech zemích PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko) se podle lednových údajů ECB výnosy desetiletých vládních bondů snížily.
V Itálii z prosincových 4,54 procenta na 4,21 procenta, v Portugalsku ze 7,25 na 6,24 procenta a v Řecku ze 13,33 na 11,7 procenta. To je sice stále výrazně více než psychologická hranice sedmi procent, ještě loni v květnu ale platilo Řecko věřitelům přes 29 procent.
"Pokud zhodnotíme poslední půlrok, vidíme jasné zlepšení na finančních trzích," prohlásil Draghi na tiskové konferenci Evropské centrální banky. Aktuální dění v měnové unii podle něj svědčí o návratu důvěry v euro.
Čeští analytici jsou zatím střízlivější.
"Optimismus možná narostl až příliš, když tu nějakou dobu chyběly nové znepokojivé zprávy," upozorňuje Tomáš Vlk. Tento hladký vývoj by podle něj mohla ztlumit politická nestabilita ve Španělsku či Itálii.
Zatímco ve Španělsku se objevily zprávy, že by tamní premiér mohl figurovat v korupční aféře, Itálii čekají parlamentní volby. "Po náznaku, že rostou předvolební preference strany Silvia Berlusconiho, okamžitě vystřelily výnosy tamních státních dluhopisů vzhůru," zdůrazňuje Jiří Cihlář.
O oživení v eurozóně má své pochybnosti i Marek Dřímal. "Stojí za ním především kroky Evropské centrální banky z loňského roku. Částečně se jedná i o zásluhu vývoje v USA či v Asii," komentuje analytik. Podobný názor má i Cihlář, podle kterého centrální banky v čele s americkým Fedem pumpují do ekonomiky miliardy dolarů, a nafukují tak akciové bubliny.
Investoři jsou rychlejší
Ať už je zlepšení na finančním trhu skutečné, nebo ne, analytici se shodují na jednom: Že spotřebitelé zareagují pomaleji, není zase až tak překvapivé.
"Investoři sledují trhy na denní bázi, čtou ekonomické analýzy, snaží se přizpůsobovat aktuálnímu vývoji na trzích, a reagují tak na změnu podmínek dříve než domácnosti," vysvětluje Dřímal.
K časovému zpoždění přitom dochází i v jiné oblasti. Zatímco u investorů lze pozorovat, co dělají v daný okamžik (ceny akcií se mění hned), data o chování domácností získávají statistici zpožděně, takže nevypovídají o tom, co se děje "právě teď".
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Kde hledat volná pracovní místa?
