Brno - Jedna z největších světových firem obchodujících s kávou, německé Tchibo, dostane s definitivní platností peníze od České republiky.

Nejvyšší soud totiž potvrdil verdikt, podle kterého má největší německý producent pražené kávy a nejsilnější firma na trhu v Česku nárok na asi 950 tisíc korun za ušlý zisk.

Jde o důsledek případu z poloviny devadesátých let, kdy Tchibo v Česku čelilo vyšetřování kvůli nekalému postupu na trhu s kávou.

Pokuta za kartel

Je to také jeden z nejdéle trvajících sporů, které v Česku vedly se státními úřady velké zahraniční firmy. Společnost Tchibo se podle českého antimonopolního úřadu měla v roce 1994 dopustit nejhoršího porušení zákona v hospodářské soutěži - uzavřít kartelovou dohodu o postupném zdražování kávy.

Za to firma jako vlastník společnosti Balírny Tchibo státu zaplatila pokutu ve výši 7 milionů korun, stejnou pokutu dostala i společnost Douwe Egberts. Po několika letech soudních jednání ale byla nakonec pokuta zrušena pro nezákonnost a peníze Tchibo získalo zpět.

A Tchibo přešlo do protiútoku a chtělo, aby mu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyplatil 1,3 milionu korun. Šlo o částku, kterou by firma získala, kdyby uložila na termínovaný účet sedm milionů korun na dobu, po kterou byly peníze na účtech českého státu - podle firmy jde o ušlý zisk.

Antimonopolní úřad ale peníze odmítl vrátit, a Tchibo se proto obrátilo na soud. Městský soud v Brně firmě přiznal celou částku, tedy 1,3 milionu korun. Krajský soud v Brně částku, kterou měl stát firmě zaplatit, snížil na 950 tisíc korun.

Soud částku snížil s ohledem na to, že už nejde přesně stanovit, na kterých účtech a s jakým úrokem by měla společnost Tchibo peníze uloženy. Soudci proto počítali s průměrným úrokem (7,5 procenta), který vypočítali jak ze spořicích (10,5 procenta), tak běžných účtů (5 procent). „Výši škody - ušlý zisk v důsledku ztráty výnosu z úročení peněz, o který byla společnost připravena v důsledku rozhodnutí o uložení pokuty - nelze přesně vyčíslit," rozhodli soudci.

Úroky vypočteny správně

Antimonopolní úřad ale odmítl zaplatit i částku 950 tisíc jako příliš vysokou, a proto poslal dovolání na Nejvyšší soud. Společnost Tchibo podle právníků úřadu nedokázala prokázat, že šlo skutečně o ušlý zisk - peníze za pokutu firma poslala z běžného účtu, z jehož nižších úroků měla být podle antimonopolního úřadu vypočtena konečná suma.

Nejvyšší soud ale opět rozhodl ve prospěch společnosti Tchibo. Soudci Nejvyššího soudu uvedli, že je nevýznamné, že sedm milionů odešlo na účty státu z méně úročeného běžného účtu. „Je prokázáno, že volné peněžní prostředky (mezi něž by jinak patřila i tato částka) společnost pravidelně ukládala na své účty s úročením podstatně vyšším," uvedli soudci.

A za ušlý zisk je tak možné považovat i výnosy, které by firma získala při obvyklém způsobu hospodaření - tedy uložení peněz na účet z vyšším úrokem.

Soudci zároveň potvrdili, že rozhodnutí je částečně výhodné i pro Česko - soud totiž vzal průměrný úrok a nepřiznal firmě celou částku. „Za určitých okolností - pokud by společnost volné peněžní prostředky ukládala pouze na účet termínovaný (vkladový) - mohl být úrokový výnos dokonce i vyšší," uvedli soudci.