Praha - Zájem o ostravské koksovny OKK, k jejichž prodeji po ohlášení kritických hospodářských výsledků sahá mateřská skupina NWR kontrolovaná miliardářem Zdeňkem Bakalou, mnohou mít některé polské firmy. Podle odhadů odborníků z oboru by mohla být nejžhavějším uchazečem o OKK Jastrzebska Spólka Weglova (JSW), na jejíž privatizaci se NWR chtěla ještě před lety podílet.
Ve hře může být také polský vývozce uhlí Weglokoks nebo ocelárny z regionu střední Evropy či jeden z fondů soukromého kapitálu. Naopak zájem tuzemských firem o koksovny experti nepředpokládají.
Na kolik by ostravské koksárny nové vlastníky přišly? Analytik Komerční banky Josef Němý cenu odhadl zhruba na 30 až 40 milionů eur, tedy na zhruba 800 milionů až miliardu korun.
"Vycházel bych z toho, že EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) koksárenského segmentu NWR se letos patrně sníží, z loňských 12 milionů eur možná až na polovinu. Těžební společnosti se zpravidla obchodují na pěti- až šestinásobku," vysvětluje svou predikci Němý. "Jde ale o velmi hrubý odhad," upozorňuje.
Po OKK nejspíš sáhne JSW
Odborníci oslovení online deníkem Aktuálně.cz se shodují na tom, že nejpravděpodobnějším zájemcem o koupi ostravských koksoven je JSW. "Je nejlogičtějším partnerem, působí ve stejné uhelné pánvi, je mnohem větší než NWR a má k dispozici víc koksovatelného uhlí, které by mohla OKK zpracovávat," vysvětlil důvody, proč je podle něj JSW hlavním kandidátem na koupi OKK, majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner.
Podle něj by byl pro JSW ještě větším lákadlem Bakalův příslib, že JSW v budoucnu může získat také další dceřinou firmu OKD.
Na stejném favoritovi se s Pauknerem shoduje i bývalý investiční ředitel skupiny Penta Investments Jozef Janov. Za dalšího pravděpodobného zájemce považuje i největšího polského vývozce uhlí, firmu Weglokoks.
"Zájem mohou mít také některé ocelárny v regionu v čele se skupinou ArcelorMittal. Potenciální kupci se mohou najít i například v řadách private equity fondů," doplňuje analytik Patrie Tomáš Sýkora.
Ocelářské firmy ale podle něj aktuálně čelí nepříznivému podnikatelskému prostředí, některé jsou nuceny svou produkci naopak omezovat.
Sýkora, stejně jako další odborníci, odhaduje, že se do prodeje OKK nezapojí žádná česká firma. „Téměř pro žádného tuzemského investora nemá koupě OKK smysl," doplňuje jej Paukner. "Holding EPH se v energetice soustředí na zcela jiný sektor, pro velké skupiny typu Penta by to nemělo žádné synergie," dodává s tím, že jeho Carbounion Bohemia se o OKK ucházet nebude.
Jediný, kdo by tak v Česku přicházel v úvahu, by podle něj mohla být firma Metalimex podnikatele Petra Otavy. Ten ale na dotaz Aktuálně.cz nereagoval.
U prodeje OKK skupina NWR nejspíš nezůstane. Ve snaze šetřit patrně vytipuje důl s nejméně efektivním provozem, kde dočasně pozastaví těžbu. Případně důl nabídne k prodeji. "Zde by se potenciální kupec hledal ještě obtížněji," míní analytik Sýkora. Jedinou šancí by mohli být opět jedině polští těžaři.
Bogdanka se může z rozhodnutí radovat
Bakalova NWR měla ještě před několika lety smělé plány stát se jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu uhlí ve střední Evropě. Ve hře byla například účast na privatizaci JSW a podniku Katowicki Holding Weglowy. V pokročilé fázi byla i jednání o koupi polské společnosti Bogdanka.
"Koupi Bogdanky jsem považoval za výborný nápad. Bohužel nabídka odkupu (100,75 PLN na akcii) nebyla akcionáři Bogdanky vyhodnocena jako dostatečně zajímavá," vysvětluje Jan Pravda ze společnosti Sanning Capital, který situaci na polském trhu dlouhodobě sleduje.
Z dnešního pohledu ale akcionáři Bogdanky udělali dobře. "Kdyby přijali akcie NWR výměnou za akcie Bogdanky, nedopadlo by to pro ně dobře. Neboť Bogdanka se vyvíjí lépe než NWR," uzavírá Pravda.
Firmě tak zbyl jediný polský projekt hlubinného dolu Debiensko, který ale kvůli nepříznivé situaci v současné době stojí.
Akciím NWR po ovacích zvoní umíráček
Vstup NWR na pražskou burzu byl v roce 2008 velkolepý. Akcie po úpisu 425 korun za kus záhy pokořily hranici 600 korun za akcii. Ještě před vstupem na burzu lákala potenciální akcionáře silnou pozicí a příslibem růstu. Hlavní motivací pro pořízení akcií měly být informace o obrovských zásobách uhlí a plánovaných akvizicích. Například právě v Polsku.
Křídla ale Zdeňku Bakalovi přistřihl příchod světové finanční a hospodářské krize. "Během půlroku tak akcie NWR spadly z úrovně přesahující 600 korun za kus na 60 korun," vzpomíná analytik společnosti Atlantik FT Milan Vaníček.
"Mohla za to všeobecná euforie na trhu s komoditami a nerealistická očekávání, vyprovokovaná zejména bankami. Trh se choval jako býk rozdrážděný praporem zisku. Poté mu byla sťata hlava," vysvětluje Pravda.
Akcie NWR zaznamenaly ještě na přelomu let 2010 a 2011 mírnou renesanci, když v souvislosti s povodněmi v Austrálii (klíčová země pro těžbu uhlí) vzrostly na úroveň okolo 300 korun za kus. Od té doby jdou podle Vaníčka spolu s poklesem cen uhlí jen dolů. Po oznámení posledních výsledků (NWR za čtvrtletí prodělala dvě miliardy korun) akcie NWR ubraly další téměř čtyři procenta a dostaly se pod hranici 40 korun za kus.
