Praha - Ta tabulka je jako kouřící hlaveň. V několika málo číslech se zdá potvrzovat letité podezření některých expertů i Bezpečnostní informační služby, že hospodářskou politiku státních Lesů ČR neurčují úřady, ale zájmy soukromých firem.
Zmíněná tabulka je součástí protokolu Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního března, do kterého mělo Aktuálně.cz možnost nahlédnout. Její přepis najdete na konci textu.
Údaje v ní pravděpodobně nasvědčují tomu, že ministerstvem jmenovaná komise ohýbala čísla tak, aby získala "správný" výsledek. Státu tak vnutila způsob hospodaření, který vyhovuje těžařům a obchodníkům s dřívím, protože si při něm množství a kvalitu vytěženého dříví stanovují sami. Říká se tomu metoda "při pni" neboli P.
Právě zástupci firem byli vedle Lesů ČR nejpočetnějšími členy komise. A i zástupci Lesů ČR byli se soukromými firmami profesně provázáni (viz grafiky).
Tratil stát miliardy?
Tratil stát miliardy?
- Jak Aktuálně.cz dospělo ke svým orientačním výpočtům škod pro Lesy ČR?
- Vycházeli jsme z čísel, která podle tabulky NKÚ připravily pro dozorčí radu samy Lesy ČR. U obou modelů P i OM jsme odečetli běžné náklady, abychom získali čistý průměrný zisk za kubík dříví.
- U modelu P jsme odečetli 100 korun, což je tržní cena za pokácení a odvětvení kubíku dřeva. U modelu OM to bylo minus 230 korun, protože při této metodě se dříví navíc ještě musí dopravit na tak zvané odvozní místo a rozřezat do sortimentů, které teprve pak Lesy ČR prodávají. (Ceny se mohou lišit podle regionu, ministerstvo zemědělství uvádí obě ceny více než dvakrát vyšší.)
- Podle tohoto orientačního propočtu by použitím metody P oproti metodě OM vznikla pro Lesy ČR škoda, která roku 2008 činila 29 korun na kubík, roku 2009 to bylo 62 korun na kubík a o rok později 160 korun za kubík.
- V daném období se těžilo zhruba půl na půl metodou P a OM. Polovina z průměrného objemu těžby je asi čtyři miliony kubíků ročně. Potenciální škoda pro státní podnik tak dělá 116 milionů za rok 2008, 248 milionů za rok 2009 a 604 milionů korun za rok 2010. Celkem tedy zhruba miliardu korun za tři roky.
- Teď, kdy se těží kompletně metodou P neboli přes soukromé prostředníky, jsou však potenciální škody pro státní podnik mnohem vyšší.
- K ziskům z modelu OM by navíc bylo možné přičíst i zhruba tříprocentní marže a bonusy za dlouhodobé dodávky dříví. Ty dostávala Hradecká lesní společnost, která s dřívím Lesů ČR těženým metodou OM obchodovala. Bonusy, které by si bez Hradecké lesní mohly účtovat samy Lesy ČR, se mohou pohybovat od 80 do 150 korun za kubík podle regionu a sortimentu. Pokud by byly započítány, byly by rozdíly ve prospěch metody OM a škody pro stát adekvátně vyšší.
- Metoda P navíc podle jejích odpůrců motivuje těžaře, kteří jsou zároveň kupci dříví, ke krádežím dříví.
- Zastánci metody P namítají, že OM má vyšší režijní náklady. Zastánci OM ale oponují, že Lesy ČR infrastrukturu pro obchod se dřívím mají, zapojení tohoto modelu by proto režijní náklady zvedlo jen minimálně.
- Do těchto sporů jsme nechtěli zabřednout, vycházeli jsme jen z dat v tabulce NKÚ a tržních cen. Proto jsme bonusy ani krádeže do orientačního výpočtu nezahrnuli.
- Přesto i podle tohoto konzervativního orientačního propočtu podle čísel NKÚ a tržních cen vyšla metoda OM (tedy prodej státního dříví dřevozpracovatelům bez soukromých prostředníků, v režii Lesů ČR) pro stát výrazně výhodněji. Stejně, jako to opakovaně zdůraznil NKÚ.
Vláda na metodu P vloni kývla a podle propočtů Aktuálně.cz není vyloučeno, že tak stát tratí až miliardy korun. Po sérii trestních oznámení na Lesy ČR už se podle informací Aktuálně.cz o věc zajímá protikorupční policie.
Oslovení zástupci komise, která metodu doporučila, i samotné Lesy ČR falšování dat odmítají a tvrdí, že komisí vybraná metoda je pro podnik výhodná. Část odborné veřejnosti ale na možnou manipulaci s údaji upozorňovala už před dvěma lety v době, kdy komise zasedala.
Vybranou metodu P navíc opakovaně označil za nevýhodnou i Nejvyšší kontrolní úřad. Okolní státy, obce ani soukromí vlastníci lesů ji téměř nepoužívají. Nepoužívají ji ani Vojenské lesy a statky, v jejichž hospodaření NKÚ ve své nedávné zprávě žádné vážnější pochybení neshledal. Metodou P se naopak řídí Dřevěná kniha, a tím i hospodaření Lesů ČR na desítky let dopředu.
Aktuálně.cz se proto na základě dat v tabulce pokusilo orientačně spočítat, o kolik víc by Lesy ČR za sledované období utržily, kdyby zvolily tu metodu, kterou komise odmítla a při níž dříví těží a bez prostředníků obchoduje státní podnik. Takové metodě se říká "na odvozním místě", zkráceně OM, a používají ji státní lesy v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku či v Polsku.
Výsledek? Lesy ČR by v letech 2008 až 2010 utržily dohromady zhruba o miliardu korun víc (podrobněji v infoboxu).
Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR správnost výpočtů Aktuálně.cz odmítly. Podle mluvčích Jana Žáčka, respektive Zbyňka Boublíka totiž čísla nezahrnují režijní náklady, a srovnávají tudíž nesrovnatelné.
"Zpeněžení dříví ještě nevypovídá o ekonomické výhodnosti obou modelů správy lesů. Nezohledňuje totiž náklady na těžební činnost, které jsou výrazně vyšší u modelu OM," tvrdí například mluvčí Žáček a dokládá to tabulkami s čísly, podle nichž jsou náklady na těžbu u OM dvakrát větší než u P, která tak vychází výhodněji. Jenže právě objektivitu ministerských čísel zpráva NKÚ do značné míry zpochybňuje.
Metoda P je pohodlná, OM transparentní
"Je to samozřejmě naprosto správně," komentoval naopak výpočty Aktuálně.cz Jiří Holický, bývalý ředitel Lesů ČR. Ten se metodu prodeje dříví v režii podniku snažil prosadit, a když se mu to nepodařilo, rezignoval. Další bývalý ředitel Lesů ČR Vladimír Blahuta, který metodu OM používal, ji pro Aktuálně.cz označil za "transparentní". Komisí vybranou metodu P pak popsal jako "pohodlnější."
To, co na zmíněné tabulce od NKÚ zaráží nejvíc, je nápadný rozdíl mezi čísly ve dvou sloupcích nadepsaných symbolicky "skutečnost" a "vyhodnocení".
Jako "skutečnost" jsou v tabulce uvedeny údaje o průměrném zpeněžení dříví za roky 2008 až 2010, jak je dozorčí radě, tehdy vedené Pavlem Drobilem, poskytly Lesy ČR. "Vyhodnocení" také shrnuje zpeněžení dříví, ale v číslech, ke kterým dospěla komise jmenovaná roku 2010 ministerstvem zemědělství.
Rozdíly jsou překvapivé. Například za rok 2008 vyšlo komisi zpeněžení dříví prodaného metodou "při pni" na kubík o 108 korun vyšší než ekonomickému řediteli Lesů ČR. U metody "na odvozním místě" komise ve stejné tabulce naopak uvádí sumu o 96 korun nižší než Lesy ČR.
Ministerská komise tak dosáhla přesně opačných výsledků než státní podnik.
Podle čísel Lesů ČR tak byla roku 2008 metoda prodeje bez prostředníků (OM) pro stát o 159 korun na kubík výhodnější než metoda, při níž firmy státní dříví samy těží a obchodují s ním (P). Komise ale dospěla k závěru, že "jednoznačně výhodnější" byla naopak metoda P, a to o 45 korun na kubík. Stejná situace se opakuje roku 2009.
Roku 2010, když už komise úkol splnila, pro budoucí státní lesní politiku doporučila metodu P, a nebyl tudíž už žádný důvod data "ohýbat", bylo zpeněžení metodou OM podle čísel Lesů ČR dokonce o 290 korun vyšší než metodou P.
Nezávislá komise plná těžařů
Nejde tu přitom o žádné drobné. Komise rozhodovala o metodě pro těžbu a prodej obrovských objemů státního dříví. Vybranou metodou se totiž měly těžit desetileté komplexní tendry, které se Lesy ČR roku 2010 zrovna chystaly vypsat.
Před volbami ale Lesy ČR tendr zrušily a vypsaly pouze přechodný, jednoletý. Nakonec se však model P podařilo prosadit do Dřevěné knihy, podle níž se má těžit už napořád pětiletým senátním systémem. Metodou P se tak bude těžit kolem osmi milionů kubíků dříví ročně.
Mluvčí státního podniku Lesy ČR Zbyněk Boublík jakékoliv ohýbání čísel odmítá jako nepodložené spekulace a snahu podnik poškodit. "Komise pro vyhodnocení výhodnosti obchodních modelů OM nebo P byla ustavena ministerstvem zemědělství, které jmenovalo její členy z řad nezávislých odborníků mimo Lesy ČR," tvrdí Boublík. To ale není tak úplně pravda.
V komisi seděl jako "nezávislý člen" například předseda dozorčí rady Lesů ČR Pavel Drobil, s jehož poradcem Martinem Knetigem měly tehdy Lesy ČR poradenskou smlouvu. Za Lesy ČR je v komisi uváděn také Pavel Indra, někdejší manažer dceřiné společnosti firmy CE WOOD, se kterou Lesy ČR v té době vedly arbitráž, nebo Vladimír Krchov, který v minulosti působil v holdingu Less Jan Mičánka. Firmy CE WOOD a Less jsou dva největší porevoluční privátní smluvní partneři Lesů ČR.
Kromě zástupců Lesů ČR a ministerských úředníků přitom už v komisi byli vesměs jen lidé z těžařských a dřevařských spolků a svazů (SPLH a ČAPLH). Z renomovaných akademiků jedné ze dvou tuzemských lesnických fakult nikdo.
Komise nepochybuje, NKÚ má podezření
Aktuálně.cz proto se svými výpočty oslovilo někdejšího předsedu hodnotící komise Martina Chytrého z Vojenských lesů a statků. Podle něj komise použila jinou metodiku než Lesy ČR a bez její znalosti vzájemně rozdílná data nelze srovnávat.
Experti přitom od vzniku komise marně požadovali, aby svou podrobnou metodiku zveřejnila. Tu, kterou sepsal Chytrý, považují za neprůkaznou mimo jiné i proto, že vznikla až po rozhodnutí komise. Dál pátrat nemá smysl, Chytrý nechce, aby jeho jméno kdekoliv figurovalo, a "důrazně požádal", aby nebyl předmětem "mediální publicity."
"Nevidím žádný důvod ke zpochybňování výsledků práce této komise," sdělil Aktuálně.cz také Ivo Klimša, někdejší prezident Konfederace lesnických a dřevozpracovatelských svazů, která s ministerstvem zemědělství roku 2007 podepsala takzvané Memorandum.
Právě na základě tohoto Memoranda se ve státních lesích v letech 2008 a 2009 těžilo dříví půl na půl metodami OM a P, aby nakonec po dvou letech komise jako výhodnější vyhodnotila metodu P, a to pochybným způsobem, jak to shrnuje tabulka NKÚ. Také proto NKÚ podal koncem dubna trestní oznámení pro podezření na porušení povinností při správě cizího majetku.
"Komise nahýbala údaje. Jednoznačně"
"Dnes již mohu potvrdit, že o námi veřejně prezentované podněty projevil zájem Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. A to ještě před uzavřením kontroly NKÚ v Lesích ČR," tvrdí Zdeněk Valný, prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů.
"Komise, která měla prokázat, který model je výhodný a který ne, ty údaje opravdu nahýbala. Jednoznačně a zcela záměrně," komentuje údaje uvedené v tabulce NKÚ bývalý ředitel Lesů ČR Jiří Holický.
"Z té tabulky vyplývá jednoznačně velmi silné podezření, že došlo k manipulaci výpočtu tak, aby vyšla lépe varianta P," myslí si Jaromír Bláha z Hnutí Duha. "Není ale jasné, zda tomu tak bylo v důsledku dat ze strany LČR, nebo při práci komise," dodává. Zjistit by to proto podle něj měly orgány činné v trestním řízení.
"Hlavním manipulantem se jeví 'nezávislá' komise ministerstva zemědělství, která evidentně pracovala na něčí zakázku," tvrdí kritik metod současného vedení Lesů ČR Zdeněk Valný. Právě jeho asociace už roku 2010 veřejně upozorňovala na to, že komise "manipuluje s daty".
Lesy ČR výtky vůči metodě P odmítají mimo jiné odkazem na rekordní hospodářské výsledky, kterých podnik pod vedením Svatopluka Sýkory dosahuje.
Podle kritiků se však výhodnost modelu OM ukázala roku 2006. Když tehdy stát touto metodou těžil z 50 procent na polovině území (tedy zhruba čtvrtinu objemu dříví), hospodářský výsledek Lesů ČR nápadně povyskočil bezmála na 2,3 miliardy (viz graf). Naopak za ředitele Jiřího Olivy, kdy se veškeré dříví prodávalo metodou P bez výběrového řízení, byl výsledek za rok 2003 jen 186 milionů.
Metodou P se podle kritiků stát vzdává velké části svého vlivu ve vlastních lesích. V komplexních tendrech, kde firmy nabízejí saldo mezi zisky z vytěženého dříví a svými náklady na služby v lese - mimo jiné na výsadbu - tlačí Lesy ČR podle kritiků firmy nepřímo do spekulativních nabídek.
Aby totiž firmy v tendrech uspěly, jsou motivovány podhodnotit práce v lesích a naopak nadhodnotit cenu dříví. Vylepšují tak sice momentální výsledky Lesů ČR, podle kritiků je to ale za cenu zdraví státních lesů. Sami těžaři se tak chytají do pasti metody, kterou prosazovali. Aby se totiž dostali k těžbě, tlačí svými nabídkami cenu dříví výš, než stojí v okolních zemích. Ohrožena je tak i konkurenceschopnost českých dřevozpracovatelů na evropském trhu.
Takové hospodaření Lesů ČR považují kritici za neudržitelnou bublinu. I to však Lesy ČR opakovaně odmítly.
Trestní oznámení na Lesy ČR podala kvůli pochybnostem o jejich hospodaření kromě NKÚ už dříve také tehdejší místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) nebo senátor Petr Šilar (KDU-ČSL).
