Hradec Králové - Státní podnik Lesy ČR vloni podle zatím neauditovaných výsledků zvýšil hrubý zisk na rekordních 5,275 miliardy korun z 3,16 miliardy v roce 2010.

Hospodaření firmy je v plusu i letos. Do února vykázal podnik zisk miliardu korun. Novinářům to ve čtvrtek řekl generální ředitel podniku Svatopluk Sýkora.

Lesy ČR zároveň uvedly, že jsou v řádech týdnů připraveny převést své volné peníze ve prospěch státu. Podnik má přitom kolem 13 miliard volných rezerv uložených mimo jiné u PPF, J&T. O deset miliard z Lesů ČR na dálnice si v březnu řekl ministr dopravy Pavel Dobeš.

"Hospodářský výsledek je tvořen z 85 procent z naší hlavní podnikatelské činnosti. Na rozdíl od minula jsou významně potlačeny výnosy z prodeje majetku a finančních operací," uvedl k loňskému hospodářskému výsledku Sýkora.

Připomněl tím výtku Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého se podnik v letech 2009 a 2010 nepropadl do ztráty jen kvůli nebývalému nárůstu prodeje majetku.

Dozorčí rada podniku dnes na svém zasedání projednala závěry kontroly NKÚ a podpořila ve funkci generálního ředitele Svatopluka Sýkoru.

"Dozorčí rada LČR se zcela ztotožnila se stanoviskem Lesů ČR, jak bylo prezentováno, a prohlašuje, že generální ředitel Svatopluk Sýkora a současné vedení podniku mají plnou podporu všech členů dozorčí rady," řekl předseda dozorčí rady Miroslav Zámečník.

Partneři mají existenční potíže

Loňský hospodářský výsledek podle Sýkory pozitivně ovlivnilo kvalitní nastavení tendrů na těžbu dřeva ve státních lesích.

S tím ale nesouhlasí soukromé firmy z oboru, které se vloni propadly do stomilionových ztrát.

Podle dokumentu banky Patria skončila vloni největší místní lesnická firma Less a největší smluvní partner Lesů ČR ve ztrátě 160 milionů korun. Týdeník Ekonom informoval, že společnosti Uniles a Wotan v majetku Andreje Babiše mají ztrátu 150 milionů korun. Jak informoval deník Insider, je společnost Less podnikatele Jana Mičánka momentálně na prodej.

Babiš i Mičánek viní ze svých ztrát právě tendry. Lesy ČR ale obvinění opakovaně odmítly s tím, že když v minulosti prodávaly dřevo ve vlastní režii, byly to právě velké firmy, které chtěly, aby mohly v lesích těžit samy. To sice Lesy ČR firmám od roku 2010 umožnily, tendry ale měly několikrát zpoždění.

Dozor nad Lesy zpřísní

Dozorčí rada po projednání zprávy NKÚ Lesům ČR uložila, aby čtvrtletně zveřejňovaly zprávy o správě svých volných rezerv, Lesy se také zavázaly zprůhlednit zveřejňování informací o velkých zakázkách. Dozorčí radě bude podnik předkládat také informace o spolupráci s marketingovými firmami.

"Dozorčí rada zvýší součinnost se zakladatelem při provádění veřejnosprávních kontrol v LČR a jejich výsledky bude projednávat na svých zasedáních," píší Lesy v tiskové zprávě.

Státní Lesy ČR obhospodařují více než 1,3 milionu hektarů lesních pozemků ve vlastnictví státu, což je zhruba polovina všech lesů na území republiky.

Valný: Dozorčí rada je spoluzodpovědná

Vytrvalého kritika hospodaření Lesů ČR Zdeňka Valného, prezidenta Ascoace českých a moravských dřevozpracovatelů, podpora vedení státního podniku ze strany dozorčí rady nepřekvapila.

"Vedení podniku přece nebude kritizovat dozorčí rada, která schválila prodej dříví při pni, který pro stát vychází ekonomicky méně výhodně, a která si k zasedání pronajímala drahé hotely," naráží na některé další závěry NKÚ, který ze selhání podniku mimo jiné viní i nedostatečnou kontrolní činnost dozorčí rady. "Soukromý vlastník by takové manažery dávno vyhodil. Naše pravicová vláda je naopak podporuje," tvrdí.

"Odpovědnost za výsledky hospodaření Lesů ČR jak je popisuje zpráva NKÚ, nese jednoznačně i dozorčí rada," dodává Valný. Za jedno ze selhání podniku i dozorčí rady považuje i to, že Lesy ČR svěřily své volné peníze správcům bez výběrového řízení.

Podle něj by Lesy ČR měly přehodnotit model prodeje dříví a část volných peněz investovat do obnovy vlastní obchodní infrastrktury v podobě manipulačních a expedičních skladů. Další část peněz by si podle něj měl podnik nechat na mimořádné události. Podle Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných by si podnik měl vyčlenit rezervu i pro hrozící abitráže.

Teprve zbytek peněz by měl podnik formou dividendy poslat státu, jak je to běžné všude jinde, míní Valný.