Praha - Pokud ve vašem obchodě nemůžete sehnat vejce a máte příbuzné na Moravě, čtěte dál. Vlastně čtěte, i když vás současný nedostatek vajec nebo jejich cena nezajímají.
Tento text je totiž o testování služby, kterou budete dřív nebo později sami potřebovat. Posílání balíků. Pro zpestření jsme zvolili křehký a před letošními velikonočními svátky dvojnásob vzácný obsah.
Zvolili jsme následující scénář: Odesilatelem je chovatel slepic z malé moravské vesnice Velké Těšany. Příjemcem pak zaměstnanec firmy v 280 kilometrů vzdáleném kancelářském komplexu v Praze-Holešovicích.
Standardní kartony po deseti vejcích jsme odeslali ve stejných krabicích vystlaných senem.
Výsledek? Pokud chcete, aby adresát měl asi kilový balík v ruce na druhý den, připravte si něco přes stovku a počítejte s tím, že pětina vajec se buď úplně rozbije, nebo nakřápne.
V grafickém shrnutí testu se kromě podrobnějších informací dočtete i pár historek, třeba jak venkovská doručovatelka zachraňuje reputaci České pošty tím, že ji možná připraví o peníze, které byste jí příště platili zbytečně.
Vyzvednout balík? Díky, ani za tisícovku
Náš test nejde brát smrtelně vážně. Výběr přepravců byl náhodný. Už jen zvolená zásilka, požadovaná služba a místo svozu navíc představuje omezení, kvůli kterému vypadl globální logistický gigant DHL.
Pro váš vesnický balík totiž DHL "nezvedne zadek" ani za ceníkových 1080 korun, jelikož vaše vesnice je v jejich systému podle operátorky "neobsluhovatelná." Odkáže vás ale aspoň na partnerskou PPL.
Českou poštu jsme testovali dvakrát, protože je to státní podnik, který má zatím stále nejhustší síť poboček a navíc rozjel nové služby v rámci své "balíkové revoluce".
Výsledky a pořadí "soutěžících" se dočtete v přiložené tabulce a grafice.
Netváříme se, že jde o test stoprocentně objektivní ani vyčerpávající. Nesporné je jen hodnocení prvních tří položek tabulky. Pořadí za cenu a rychlost doručení a počet rozbitých či nakřápnutých vajec. Zbylé tři kolonky představují subjektivní hodnocení celkové služby.
Pokud jde o objektivní polovinu tabulky, přidělili jsme každému přepravci počet bodů odpovídající jeho pořadí v testu - první má jeden bod, poslední šest bodů. Hodnocení tak funguje jako přidělování trestných bodů, a toho jsme se drželi i dál: jedno rozbité vejce = jeden trestný bod.
Česká pošta spěchá pomalu
V druhé, "subjektivní" polovině tabulky jsme jeden trestný bod strhli dvěma přepravcům, kteří adresáta upozornili na blížící se předání zásilky prostřednictvím SMS. Naopak trestné body jsme přidělovali za nedostatky ve sledování zásilek.
Poslední sloupec nadepsaný "Servis" je založen na vysloveně osobním dojmu odesilatele z poskytované služby.
Služby jsme objednávali většinou online, místy s telefonickou konzultací. Výsledný čas jsme proto měřili až od převzetí zásilky k jejímu doručení. Jako druh služby jsme volili ten nejběžnější způsob přepravy, která zaručí, že si přepravce vyzvedne balík u vás doma a následujícího dne ho doručí adresátovi.
Výjimku jsme udělali u České pošty, u níž jsme jeden balík odeslali obyčejně z pobočky v nejbližší vesnici. Řekli jsme si, že to bude užitečné srovnání, a nemýlili jsme se. Tahle služba sice hodně tratila na rychlosti, body ale získala na ceně a další umazala za "varovnou" SMS.
Všechny přepravce jsme důrazně upozornili, že obsah je křehký. Ale že jde o vejce, jsme konkrétně neřekli.
Srovnatelné služby, rozdílné ceny
Berte prosím náš test spíše jako kapesního průvodce tím, co vás při posílání balíku čeká. Podle toho si také můžete přepravce vhodněji vybrat.
My jsme například díky testu pochopili, že Toptrans je tu hlavně pro firmy a větší zásilky. DHL pak pro globální klienty. No a zbytek se pere s Českou poštou o každý balík v každé vesnici.
Když nic jiného, odhalil náš test, že služby jsou srovnatelné, ale ceny se liší. Za pár rozbitých vajec to stálo. Že se při takovém testu přes skřípění zubů můžete i zasmát, se dočtete příště.
