Jeden příklad za všechny: Až donedávna se zpracovávaly posudky na její vstup do Mošnova a Holešova.
Jihokorejská automobilka má přitom již od března jasno, že se hodlá usídlit v severomoravských Nošovicích.
Přitom poslední posudky, které se týkají možnosti, že by Hyundai postavila svoji továrnu v Mošnově nebo Holešově, se v systému posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) objevily na začátku srpna. Tedy skoro o čtyři a půl měsíce poté, co padlo definitivní rozhodnutí automobilky.
Posudky tak byly dokončeny ve chvíli, kdy Hyundai už intenzivně pracuje na získání potřebných povolení pro výstavbu továrny v Nošovicích a kdy do tamní průmyslové zóny stát i kraj investuje přes miliardu korun.
Navíc do zóny v Mošnově už ohlásil příchod jiný zahraniční investor, německá společnost Behr.
Co s posudky? Jedná se
Posudky na příchod automobilky Hyundai do Mošnova i Holešova mají na 200 stran, pracovaly na nich odborné firmy, musely se k nim vyjádřit jak krajské, tak místní úřady - cena za jejich vyhotovení se počítá na miliony korun.
Nyní není jasné, k čemu vlastně budou sloužit a zda se ještě bude dál v celém procesu pokračovat. "Jedná se o tom, zda celý proces EIA v těchto lokalitách zastavit nebo dokončit," řekla deníku Aktuálně.cz Karolína Šůlová, mluvčí ministerstva životního prostředí.
"Není to sice protizákonný postup, ale je hodně nestandardní," uvedl pro Aktuálně.cz Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu, který přípravu a postup úřadů při investici korejské automobilky kritizuje.
Podle Nezhyby úřady počítají s tím, že využijí posudky i při dalším případném posuzování vlivu na životní prostředí u jiných investorů, kteří postaví svoje továrny v Holešově a Mošnově.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Šůlové se ale musí každý záměr na stavbu továrny posuzovat samostatně. "Jenom pokud by nastala hypotetická situace, že půjde o naprosto totožný záměr, pak by pravděpodobně šlo využít stávající posudky a dokumentaci," řekla Aktuálně.cz Šůlová.
V Mošnově nebo Holešově by se tak musel objevit stejně velký investor jako Hyundai, který by zabral většinu plochy zón, musel by mít stejnou výrobu jako korejská továrna, do které by se muselo dovážet podobné množství dílů a vypouštět z ní stejné množství škodlivých látek.
Bez problémů jenom Mošnov
Z posudků všech tří průmyslových zón, které Česko Hyundai nabízelo, ale také vyplývá, že nejméně problémů by znamenala výstavba továrny korejské automobilky v Mošnově. V posudcích ohledně Mošnova se neobjevily žádné výrazné námitky.
S výstavbou továrny Hyundai v Holešově ale už například nesouhlasily některé obce na okraji zóny. Ty se především obávaly zamoření spodní vody, většina obyvatel obcí jako je Záhnašice nebo Třebětice totiž bere vodu z vlastních studní.
Česká inspekce životního prostředí navíc upozornila, že v areálech továren Loana a Mopas v Holešově se v podzemní vodě vyskytují vysoké koncentrace chlorovaných uhlovodíků a tato voda se dostává i do prostorů průmyslové zóny.
Nepříznivě by stavba továrny Hyundai působila také na krajinný ráz celé oblasti, negativní dopad by zaznamenala i doprava z Holešova na Slovensko, kde má u Žiliny továrnu společnost Kia, sesterská firma automobilky Hyundai.
Průmyslovou zónu v Nošovicích a továrnu Hyundai, která nakonec získala souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, zase provází 88 podmínek, které musí korejský investor i příslušné úřady splnit.
Spor je u soudu
Odborníci například upozorňovali na to, že obří továrna výrazně změní vzhled krajiny v okolí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ministerstvo při souhlasu také stanovilo podmínky pro vypouštění emisí z továrny, výsadbu zeleně, stavbu protihlukových valů nebo dopravu v okolí závodu.
Ministr dopravy bude muset například zařídit, aby přes silnici, která vede do Jablůnkova a na Slovensko, mohli přecházet vlci, medvědi nebo i vydry.
Celý proces EIA navíc bude řešit soud. Posudek o vlivu továrny na životní prostředí totiž napadl žalobou Ekologický právní servis. Podle žaloby ministerstvo životního prostředí nedodrželo zákony, protože byly vypracovány tři dokumentace pro průmyslové zóny v Nošovicích, Mošnově a Holešově, které ale vzájemně neporovnávaly jednotlivé lokality.
Podle ekologických právníků tak nebylo možné zjistit, který ze tří regionů je z pohledu dopadu projektu na životní prostředí nejvýhodnější.
